dá od nich hrát a nasype jim pak koninců. Jen jeden vezme konince domů a pozná doma, že jsou zlaté. D. III. (40—43). Pán s velkým vousem dá se holit u holiče, nabízí mu odměnou to, co si odstříhá, holič najde ve vousu napřed vši, pak dukáty. D. III. (60—62). V lázni dá si vznešený pán pustit žilou, slibuje, že později zaplatí; když nejde, dá lazebník krev jeho vlít do ohně, aby co živ byl nemocen, ale v krvi najde -zlato. D. III. (62—63). Vznešený pán v lázni sice zaplatí, ale mimo to ještě najdou po něm v lázni zlato.

c) R. dává zlaté kužel ky. Praetorius připomíná (S. p. 438), že historie o kuželkách je všeobecně rozšířena. Pro zvláštní její ráz řadíme ji zvláště. D. III. (143—144). Studenti kouleli s R, dostali od něho kuželku na památku a ta pak byla ze zlata. S. (395). Tři studenti přijdou v horách do hostince, prosí hostinského, aby jim ukázal cestu, pozve je zahrát si v kuželky, oni nemají peněz, obveselují společnost rozmanitými kousky, dostanou po kuželce na cestu, dva ji odhodí, třetí donese — je těžká, černá — zlato. D. II. (124—126). Tři studenti v horách potkají myslivce, jenž je nutí hrát v kuželky, platí za ně, dá jim po kuželce atd., jako prvé. S. (438—442). Řeznický tovaryš z Čech nesl mistrovi 40 tolarů, najde v horách mladíky, hrající ledabyle o velké peníze, hraje též, vyhraje, pak vše prohraje. Dostane na cestu tři kuželky, dvě pro tíži zahodí, doma se vymluví, že byl obrán, po čase vyhledá kuželku, pozná, že je ze zlata, pak se přizná, za kuželku 200 tolarů. D. I. (243—246). Tovaryš najde v horách tovaryše, hrajíci kuželky, hraje s nimi, vyhraje, dostane kuželku na památku. Ví, že to byl R., těší se již na zlato, z kuželky však kravinec. V něm najde zlatá zrnka. (Verse na konci zkomolená vlivem jiných). Var. na str. 245. Tovaryš prohrává.

d) R. p r o d á v á zlato. D. II. (14—16). Dva soustružníci vidí v horách sedláka střásat jablka, koupí si jich, když je chtí cestou jísti, jsou to křemeny. Když se vrátí, najdou jen pustinu. Křemeny vysypali, ale našli v nich kus zlata.21) D. II. (178—181). Tovaryši v horách koupí si v kterémsi domě jídlo, na cestu ještě hrách, když ho pak chtí jíst, je to lejno, ale když dojdou noclehu, je to zlato. D. II. (177—178). Šlechtic koupí v horách od žence trávu pro koně, ale když dojede domů, je to hornina zlatem prorostlá. D. II. (202—204). Chudí studenti koupí v horách od sedláka brky, doma z nich zlato. D. II. (97—98). Šlechtice obtěžuje v horách žebrák, nabízí na prodej bílé posejpátko, jež šlechtic koupí za tolar. Doma z něho zlato. D. III. (212—213). R. prodá hochovi fou-kačku ; kuličky, které z ní hoch vyfukuje, jsou zlaté. (R. učinil to prý proto, aby mu odvykl střílení ptáků. Patrně bezcenné.)

e) R. platí zlatem. D. III. (127—132). R. koupí od tří sou-kenníků v horách sukno a platí dukáty. Když se cestou na ně dívají, jsou to jen drobné mince. Vrátí se, vidí vznešeného pána v kočáře, taženém třemi páry, ukazují ty peníze, jsou to zase dukáty. R. vymění jim