Předchozí 0484 Následující
str. 349

je za tolary, ale cestou mají z nich střepiny. Když se vrátí podruhé, R. je odežene, a když dojdou domů, mají zas tolary. D. II. (66—69). V jedné horské vesničce prodávají lidé tamější zboží své jen na výměnu. Punčochář a kloboučník vymění tam zboží své za ovčí sýr, cestou však najde místo sýra škatulky plné kaménků. Vysype je, děcka si s nimi hrají, dceruška škatulku přinese domů, otec ji chce zahodit, matka ji otevře, najde v ní zlato. D. II. (64—;65). Dobytkář prodá v horách R. dobytek, dostane říšské totary, cestou najde místo nich řepová kolečka, když však vysype ranec, najde zlatá zrnka. D. I. (238—243). Sedlák s fůrou obilí potká v horách R. jako hospodáře, ví, že jest to on, prodá mu obilí, složí mu je ve sklepě, dostane plné pytle zpět, nemá však jich otevřít až doma, raději cestou několik odhodit. Pytle jsou příliš těžký, odhazuje jeden po druhém, až zbude poslední, i z toho vysype jakési uhlí, doma najde v něm přec zlatá zrnka. D. II. .(110—112). Nějaký muž v horách prodá R. chmel, věda, že jest to on. Dostane zaň uzdu s kovovým kantárkem, cestou stále se dívá, je-li zlatý, konečně mrzut hodí ho za vůz, doma vidí uzdu zachycenou za vůz — je stříbrná.

Na těchto zvlášť posledních, silně rozvitých a kombinovaných povídkách je znáti, že vytvořeny jsou uměle na základě jednodušších prvků (viz jen povídky, v nichž prodavači vědí již, že prodávají R. atd.). Avšak vývoj lidové tradice nezastavil se ani na tom stupni. Fantasie nejen že stupňovala odměnu R. tím, že dává napřed proměňovati se věcem od R. daným neb prodaným ve věci bezcenné a pak teprv v zlato, — z tohoto stupňování vyrostl zvratně nový druh povídek, v nichž rozvinut jen prostřední moment — R. dává nebo prodává lidem věci, jež mění se na předměty bezcennné. Že na tento motiv navěsilo se pak množství motivací a tendencí vedlejších, mravokárných a p., jest snadno pochopitelno. 22)

7. R. klame dary neb prodejem.

a) Věcí neživých. D. II. (86—88). Zaklínač duchů koupí od R. domněle magickou knihu, jež mění se v hromádku listí. D. II. (209 — 210). R. prodá v podobě žida obchodníka s obrazy obraz, vlastně však jen rohožku, ošklivě pomazanou. D. II. (41—42). R. prodává krčmáři úly, v kterých jsou však jen neřád a mouchy. D. II. (52—53). R. prodává jedné paní jako cizí obchodník peřiny, jež nejsou než pytle, plné kravinců. D. II. (59—60). R. prodává na trhu boty, jež mění se v hromadu kravinců. D. II. 60—61. Paruky z žíní a volských ocasů. D. II. (71—73). Růžence z bezcenných tretek (ostentativně protikatolické). D. II.


22) V těchto povídkách, vyniklých kontrastem vůči předešlým, jsou verse bez osobního zúčastnění R. velice řídké. U Praetoria jen dvě: D. II. (127) kupečtí mládenci zastřelí tetřeva, jenž se pak v hostinci mění v zástup netopýrů. D. III. (111 — 113). Sedlák vybere v horách ze skalní rozsedliay včelám med, když ho však chce prodat jednomu vznešenému pánovi, najde místo medu v krosně neřád.

Předchozí   Následující