Český dům.

Podkladem dřevěného stavení byla vždy podezdívka, jež chránila obydlí před vlhkostí. Podezdívku najdeme od Domažlic až k Valašsku a i v cizině většinou u roubených stavení.53) Na Moravě vyškytají se místo ní též 4 p o dúhelní ky,54) rovněž jako v Polsku vedle podezdívky (z kamene nebo „martwicy") staví se srub na čtyři vysoké kameny, a to tak, že až srub je pod střechou, kladou se základy. 55)

Na podezdívku staví se vlastní srub, ze dřeva „sroubený". Jméno je velmi staré,56) brzo však počalo znamenati sýpku, jak dosud na Opavsku 57) i na Litomyšlsku, 58) na Moravě kleslo i na význam parkánu (plotu 59). Na Valašsku srubek 60) znamená malý sklep, obyčejně na mléko. Nejznámější je slovo to na Chodsku,61) kde je hlavní částí „dvoru", vedle sence, srub. Bývá v něm sklep i špýchar, je to stavení vysoké, vždy s poschodím, a, co je dost podivné, zpravidla kamenné. Původní význam slova se zapomenul a staví se dnes „sruby" z kamene jako jiná stavení. Slovo srub jest všeobecné, jen na záp. Moravě vyškytá se r óbenica62) k označení dřevěného stavení.

Způsob stavby srubuje různý. Nejjednodušeji stavělo se do „háku". 63) Obyčejně roubilo se na rybinu,64) při čemž zapustí se dřevo do dřeva; na Chodsku zasazovali možný65) do dřevěných „stěn", to jsou dřevěné hřeby na obou stranách ostré, jedním koncem zasadily se do spodní stěny