Předchozí 0502 Následující
str. 367

a svrchní se přirazila. Koubit v úhly je hlavně zvyk polský,66) ač i u nás se vyškytá,67) na Valašsku říkají mu modlo vání.68)

Nejprve položil se rám, 69) sroubené trámy spodní, jež mají různá jména. Obyčejně spodní trám sluje p od val, 70) v 16. století podvala;71) analogií asi utvořilo se pro vrchní trám slovo poval.72) Polsky spodní čtyři trámy slují též po dwaliny, 73) vedle toho je i powala. 74) Jinde sluje spodní trám rest, 75) na Frenštátsku průtěs76i) (polsky przy-cie s. 77)

Na Valašsku dosud se stavení roubí, a proto i terminologie je tu nejbohatší. 78) Nejnižší trámy podélné, jež leží na podezdívce, slují p o-dešvy, čelní ledačím anebo slepé prahy. První název je jistě původu východoslovanského, ukazuje na to ruské noiBa (půda), jež vzniklo foneticky z "podšva". Nad těmito trámy je vázání srubu, jež končí podokenným prahem, do něho se zadlabají sloupce pro vázání okenní, nad to přijde trám, jenž uzavírá výšku oken a dveří a sluje zavírka. Nad zavírku naváží se čtyři podtrámnice, na něž se položí trámy stropní. Horní trám srubu na Frenštátsku sluje platva. 79)

Často některé trámy, zvláště spodní, ve vlhké krajině shnijí, a tu se stavení pod vlíká, 80) totiž staré trámy nahradí se novými. Na Moravě se říká tomu podvaž ovát 81) chalupu. V chladnějších krajinách se stavení obkládá 82) stlaním a pazdeří.


66) W a s i 1 e w s k i Zyg., Wzór dymnej chaty, WisJa IV , 1890, 884 („pier-wotny zwyczajny wegieí polski"); týž, Chata w J§drzejowskiem, ibid. 886. Kowerka Z., Cjiaíupy w wsi Wola Galezowska, Wisla 1892, 426.
67) Adámek, Selský statek v okrese hlinecke'm, čes. Lid I, 340. — Etymologii slova úhel vykládá učeně Liebelt, Abstammung der Slaven. Supplement 14 , odvozuje „úhel" z Syxov, yr. mění se v ch, to v A, a Z se tam dostalo z vulgárního óyxolut; (angulus)! Synonymum „kout" vzniklo prý z y&vos, z toho yávot, v se eliduje a kout je hotov!
68) Jurkovi č, Valašská chalupa 81.
69) Freiberk, Popis statku selského (na Hořicku), Národ. Sborník okr. Hořického 1895, 285.
70) Freiberk, ibid. Adámek, O Hlinecku, Čes. Lid. I., 010. KottlI.
Srv. úsloví: „Shořelo staveni až'do podvalu." 71) Veleslavín, Nomenclator 70. podvala (basis). 72) Freiberk, O Hořicku. Adámek, O Hlinecku ibid. 73) Kowerka Z., Chaíupy w wsi Wořa Gaíezowska,' Wisía 1892, 426
74) Karlo wie z J.. Chata polská 16. 75) Veleslavín, Nomenclator 536, 537. K o 11 II. '«jBartoš, Dialektologie IL, 432
74) Kowerka Z, Chalupy w wsi Wola Gafekowska, Wisla 1892, 426.
75) Jurkovič D. S., Valašská chalupa, Průvodce po Národ, výstavě na Vsetíně 1892, 81.
79) Bartoš II. 432. Srv. Karlowicz J., Chata polská 16.'
80) Jirásek, Öst.-Ung. Monar, 427. Adámek, Selský statek v okr. hlineckém
Čes. Lid I., 340 81) Bartoš II., 432. Též Salva a Kálal. Slovník slovensko-český. V Lipt.
Ružomberku 1866, 128. 82) Adámek, Čes. Lid I., 340,

Předchozí   Následující