str. 368
Otvory mezi trámy vyloží se buď tyčkami nebo vycpou se mechem. Otvor ten jmenuje se obyčejně lišta,83) jinde — a to původněji — znamená slovo to prkénko, jímž se otvor mezi trámy pobije;84) na Chodsku znamená lišta (lišt) i vrstvu hlíny, jíž se otvor zamaže. 85)
Dřevo, jímž se prkna spojují, sluje mečík, jež vyškytá se v 14. století86i) i dále až do dneška. 87) Na Valašsku prkénka ta slují skuli náře a jsou do dvou nad sebou ležících trámů uměle zadlabána.88)
Nejčastěji skuliny mezi trámy vycpou se mechem čili vy mší se (srv. tu ruské názvosloví89). Způsob ten jest velmi rozšířen u nás i jinde a i význam ten vyškytá se všude. 90) Na mech přijde pak m a-zanice, 91) čímž sroubená stěna pozbývá všech skulin.
Když byla docílena teplota stavení, počali lidé mysliti na úhlednost. Zajímavo je, že se starali více o úpravu vnitřku než zevnějšku; stěny i strop brzo byly obmítnuty a obíleny.92) Zvenčí na stěnu dala se značná vrstva mazanice, proto dříve narážely se do trámů klínečky, jež mazanici držely. Vrstva ta sluje na Hané n á m a ž, 93')-na Chodsku vobrh. 94) Zdi „uá hlínu" jsou vně vždy „vobrhnuty". Do chodského vobrhu dávají i „strosky" z výhně kovářské. Takto omazaný srub sluje lepenec,95) polsky lepiaDka, polepa.96)
Na namaž či vobrh přijde obrnítka,97) jež je buď na ostro (s hrubým pískem „náhlazene") nebo na hladko. Obmetat98) stěnu
83) Jirásek, Öst.-Ungar. Monarchie, 427. Adámek, Selský statek v okresu
hlineckém, Čes. Lidi, 340 Preiberk, Popis statku selského (na Hořicku),
Národ. sbor. okr Hořického I8ÍÍ5, 285. 84) Prousek, Dřevěné stavby roubené, 1895; tento význam je jistě prvotní,
dle vzniku slova: lišta — listen — Leiste, často vyškytá se v Králické
bibli, 1593.
85) Hruška J. F., Čes. Lid II.
86) Menčík, Prešpurský slovník 71. 87) Komenský. Janua linguarum (Thamovo vydáníi, str. 122. Kott, I., 991. 88) Jurkovic, Valašská chalupa. 81. 8S)) Jungmann, Slovník; Kott I., 1082. 90) Bartoš, Dialektologie II., 432. Jurkovic, Valašská chalupa, 81 („vymšíja
sa"). — Kaindl Raim., Haus und Hof bei den Rusnaken. Globus LXXI.,
1897, 138 Wasilewski Zygm., Chata w Jedrzejowskiem, Wisfa IV.,
18!)0, 881 („sciana ogacona mchem"). 91) Adámek K. V., Selský statek v okresu hlineckém. Čes. Lid I, 310.
Srv. Bunker J. R, Das Bauernhaus in der Heanzerei, Mitth. Antbr.
Gesell. Wien XXV., (NF. XV) 1895, 96. Kott I., 41, uvádí slovensky ba-
branice (mazanice), jinde jsem je nenašel, ani v Salvově slovníku.
92) Lepenice jest lepená stěna nebo strop, též plot (Kott I., 897). Kowerka Z., Chalupy w wsi Woía Galgzowska, Wisla 1892, 427 („áciany i pulap pole-pione glina i obielone"). Srv. Biblí Česká v Praze 180*, 3. Mojžíš 14, 42. Hruška J. F., Statek i chalupa na Chodsku, čes. Lid II. (strop potažen „lepenkou").
93) Houdek V., Hanácký grunt, Čes. Lid I. 94) Hruška, Statek i chalupa na Chodsku, Čes. Lid II.
95) Jirásek, Öst.-Ung. Monar., 427. Kott I., 897, cituje Veleslavína lepenice.
96) Karlowicz J., Chata polskavl5, 16.
97) Houdek V. Hanácký grunt. Čes. Lid II. Bartoš, Dialektologie II., 432. 98) Bibli svatá, v Berlíně 1813. Ezech 13, 14.
|
|
