str. 404
Básník samouk Vojtěch Kofara, rychtář Ve vsi Proseči.
Podává Dr. Čeněk Zíbrt.
Nevymyká se z programu Českého Lidu uveřejňovati rozpravy o činnosti zejména starších lidových básníků samouků a jejich skladby, zvláště pokud se týkají líčení života venkovského lidu našeho, ať již s dávkou satyričnosti a s přídechem rozezleného mravokárce. V řadě těchto skladatelů vedle známého rychtáře Vaváka z Milčic zaujímá místo neposlední jiný rychtář, na panství habrském, ve vsi Proseči, jménem Vojtěch Koťara (Kotěra). Skladby jeho jsou posud málo známy. Nejdříve registruji, kdo si jich posud u nás všímal.
Ve své studii o českých básnících lidových věnoval J. Valdemar Jaroš (Alfred Waldau*) pozornost Vojt. Koťarovi těmito slovy: Co třetího básníka samouka uvádím Vojtěchu Kotěru, o němž Jungmann (Historie literát, české VI.) následovně mluví: »Narozen 1. dubna 1742 v Proseči na panství habrském; sedlák, samouk, přirozený básník a jinak vzdělaný člověk; penízem a titulem vrchního rychtáře poctěn: v 89. roce věku svého sepsal život svůj. V roce 1827 poslal do Museum 6 písní vlastnoručně psaných mimo dvě tištěné.« Písně jeho lze rozděliti v náboženské, vlastenecké, satyrické. Většinou jsou písně náboženské, jež se sice šlechetnou myslí vyznačují, mnoho ale zbytečnou rozvláčností tratí. Chyby tyto byly zároveň chybami jeho věku, vyznačujícího se hlavně atmosférou nepoetickou a myslemi i poměry zcela střízlivými. Příliš časté citování biblických míst taktéž vadí . . . Mnohem výše stojí téhož vlastenecké zpěvy, z nichž »Dík Josefovi II.« s pravým nadšením a vroucí vděčností psán, zvláštním světlem tehdejší poměry nevolnické líčí. Nejvýš pak stavím Kotěrovy satyrické a poučné zpěvy, jež jako písně Volného beze všeho idealisování opravdově kárají, ostře vtipkují a vesničanům chyby a marnosti jejich bezohledně vyličují.
Zdá se, že patrně A. Waldau i životopisec Koťarův v Naučném Slovníku neznali starší práci o Koťarovi, uveřejněnou v starých Květech z roku 1834 pod názvem »Vojtěch Koťara.«**) Je to ukázka vlastního životopisu Koťarova, sepsaného roku 1831 na žádost známých, pod názvem »Sprosté, avšak pravdivé povídačky, jež sepsal o životu svém Vojtěch Koťara v 89. roce věku svého.« Kde je nyní
*) Samoukové české poezije, Obrazy života, v Praze, 1859, str. 06—97. Srv. téhož Böhmische Naturdichter, Literatur-historische Skizze, Prag, 1360, str. 41—43 **) Květy České, v Praze a Hradci Králové, 1834, str. 183, 233, 275.
|