prozpěvování, byl jsem velice žádostiv, abych tu melodii mohl dobře pochopit a pamatovat; přecházel jsem z místa na místo, kde zpívali, až jsem se jí naučil. Potom jsem se snažil také píseň o pravdě Kristově na tutéž melodii, ale ze samých slov Písma svatého složit. Neohlížel jsem se arci na pravidla v skládání, protože jsem jich neznal a se jim byl neučil, jen toliko na samou pravdu, abych jí neublížil, a sprosté, přirozené myšlenky do veršů položil. K vyhledávání jich nejvíce mně dal příčinu jeden soused, který ke mně začasté přicházíval a o rozličných věcech, i také o náboženství rád se mnou rozmlouval. Když ale také někteří z jeho přátel k bludným se byli přivtělili, též i jeho bludem nakvasili . . . Takovým duchem byl i můj soused nafoukaný. Již o ničem víc tak nerozprávěl, jako o náboženství a víře. Námitky, které mezi bludnými nazbíral, za pravé měl a mně je přednášel. K přesvědčení se knihy ani číst, ani poslouchat chuti neměl, neb již také na spisovatele a vykladatele zahořklým se okazoval, toliko jen ze samé biblí propovídkami a slovy chtěl býti přesvědčen. K vyhledání těch dobře napomáhal katechismus arcibiskupský s citacemi roku 1766 vydaný, potom kázání bývalých p. vel. missionářů, které jsem na rozličných místech při kajících pobožnostech s duchovním potěšením slýchával, a z jejich horlivého učení o víře a náboženství mnoho propovídek z písma svatého v paměti zachoval. To postačilo, že s pomocí Nejvyššího všecky jeho námitky jsem zvyvracel a jej přesvědčil, zatím i ona píseň, která větším dílem z těch samých propovídek složena byla, k potvrzení a r. 1784 v Kutné Hoře na můj náklad ponejprv k vytlačení přišla, která se mému sousedu tak zalíbila, nejvíc proto, že byla ze samých slov Písma svatého. Pročež několik jich ode mne požádal a roznesl mezi své od bludařů zaváděné přátele, kteří z daru veliké milosti Boží všichni blud svůj i poznali ... Píseň tak velikému rozmnožení přišla a daleko se dostala. Jistý horlivý duchovní dal ji na svůj náklad poznovu v Kutné Hoře tisknout, můj stav, místo i panství přiložit. Na to se tiskla v Králové Hradci a Litomyšli. Do Moravy, do Telče a do Želetavy přes 1000 jich ode mne požádali mimo ještě jiné, co jsem později složil, a které se až do Uher a do Sedmihradské země dostaly.«

»Roku 1785 bylo císařským patentem zavedeno po celé české zemi všeobecné měření všeho svršku země od samých obyvatelů, k té práci dle patentu poučených. (Viz dále Kofarovu píseň na počest Josefa II, str. 407.) K tomu učení a práci byl jsem i já od ouřadu povolán a měl jsem hned k měření odhodlanou obec. Byla komis při zkoušce se mnou spokojena. Pak jsme byli 3 vybraní, učiti se také na stolečku měřit, í tu se mně zkouška povedla, že jsem byl navyklý s pérem tenké čárky dělat a s cirklem pozorně míru brát, a protož jsem ihned začal lesy měřit a jeden velký rybník. Po skončení a v pořádek uvedení celého okršlku a zemního změření roku 1785 obdařen byl jsem od p. krajského památním stříbrným penízem. Od toho pak času až po běžící 1830 rok ani jeden nechybil, abych jak na stolečku, tak bez něho něco byl neměřil. Vždy jsem i položení na papíru barvami vypodobnil, též všechny díly, jak