6. On se laskavě naklonil k svému sprostému lidu, že každého srdce ranil láskou prvního vzhledu, lid s velikou důvěrností chvátal k němu s svou žádostí, on všechny vyslyšel, jim k pomoci přišel mocnou oučinlivostí.

7. Byly komise vyslané k lidu lásky plnější, viděl lid své představené tvářnosti příjemnější; přišlo k napravení mnoho, po čem mnohý vzdychal dlouho, rozličná břemena, složená z ramena, skrz Jozefa Druhého.

8. Bylo slibu umenšení pravého člověčenství, přestalo peněz tržení, za osoby k manželství; odpadly mnohé přímněnky, plat za vejhost, od cedulky, může být poddaný, kam chce propuštěný, bez ouplatné vejmínky.

9. Jindá mnohý si oblíbil, osobu za manželku, však že jinam poddaný byl, nabyl v lásce zármutku; když neměl čím zaplatiti, musel nevěstu nechati, pak bez chuti jinou vzal sobě poddanou a měl s ní kříž do smrti.

10. Mnohý v obchodu chudobný jinde své štěstí viděl, musel však, kde byl poddaný, zůstat, když peněz neměl; ó, jak se nyní raduje, když kde chce se obživuje, v každém okamžení v srdečném vzdychání on mocnáři děkuje.

11. Ten laskavý mocnář země ráčil víc před se vzíti, když on v rozvržení berně chtěl jest srovnalost míti; neb znal skrz svou opatrnost v zemi tmavou spravedlnost, v gruntech zatajení, sem tam přivlastnění, mnohého utlačenost.

12. Co on ráčil učiniti, ó, přepodivná moudrost, v okamžení zem změřiti, jaká to prozřetedlnost, hned bylo v českém království domácích měřičův množství, z vyšších, ze sprosťáků, nejvíc ze sedláků, učíc se inžinýrství.

13. Na jich práci dohlíželi krajský komissarové, laskavě vyučovali lid při práci takové, dobrý zřetel na ně měli, v měření je pruhovali, na lesy, rybníky, spůsob inžinýrský k měření ukázali.

14. Hned s nima k lesu chvátali, ej! jak příkladná vzhlednost při jednom, kteří učili, hle ten skrz trpělivost les, rybníky vyměřovat^ i sedláky vyučil znát, neb jak geometr je skrze diopter naučil plány dělat.

15. Sotva minulo půl roku, bylo po české zemi polí, lesů, luk, rybníků, dokonalé změření, moudrost, vtip otce našeho osvítil také sprostého, co bylo nemožné, učiněno možné, skrz Jozefa Druhého.

16. Mnohý sprosťák sotva dvacet jindá uměl spočítat, tu již sáhů velký počet uměl multiplikovat. Opět zas dividiroval, z velké sumy jitra dělal, nač před tím nepřišel a nikdy neslyšel, v tom umělost svou vzdělal.

17. Ó, kdož by se neprobudil k tak dobrému učení, jehožto celý obsah byl, země moudré změření, pána země ostrovtipnost, Bohu milá spravedlnost, dobré vyjádření dalo chuť k učení, rozumu osvícenost.

18. Komis opatrná byla při kontrolirování, by srovnalost vyvedst mohla, vejnos gruntův přiznání, její stálá trpělivost dokázala velkou moudrost mocnáře našeho, Otce laskavého, jenž hledá spravedlnost.