Ale když nám Pražáci semeno přeplatili, a když i vod Komotavy přišli handlíři a semeno skoupili, museli jsme přestat. Pak to nic neneslo."

Pravda jest ovšem jinde: užitím strojů klesala výroba ruční, poměrně velice namáhavá, a od let šedesátých (zavedením petroleje, svítiplynu a elektřiny) trpí průmysl olejnický vůbec.

Ze svých stuiiií o tělocvičných hrách lidu československého podává J. Křen.*)

V tělocvičné soustavě sokolské nazýváme úpoly ona cvičení tělesná, jimiž snažíme se udolati odpor protivníka a zvítěziti nad ním. Proto mezi úpoly náleží přetahování, přetlačování, zápas, rohování a šerm. Práce tato byla by příliš obsáhlou, kdybychom jedním dechem chtěli se rozepsati o všech těchto cvičeních úpolnických a stopovati je v lidu našem, a proto dnes chceme zde pouze zmíniti se o zápase a rohování, pokud zachovaly se v tělesných cvičeních lidu československého.

Zápas náleží mezi nejstarší a nejrozšířenější cvičení tělesná lidstva vůbec. U všech národů světa je zamilovaným a oblíbeným cvičením tělesným. Pouze u kulturních národů Evropy hyne a není dospělými jich členy pěstován a pouze jako hříčka dětí se udržuje. I u nás zápas vyhynul více méně nejen v městech, ale i na venkově. Hlavní příčinu toho hledati dlužno v tom, že se na mnohých místech zvrhl v sprosté pračky a rvačky, tak že i političtí úřadové proti němu vystoupili (na moravském Slovensku). A přec neprávem hyne zápas a nenalézá obliby u vzdělané společnosti, neboť soustavně upravený, dle pravidel prováděný zápas bude povždy náležeti mezi nejvydatnější cvičení tělesná. Zápas je jediným cvičením tělesným, při němž velké skupiny svalstva přicházejí k činnosti vydatné.

O stáří zápasu svědčí nám již, že na památkách starých Egypťanů nalézáme skupiny zápasníků, které nám, možno-li tak říci, představují jakýsi systematický postup zápasu egyptského. Ba my zde vidíme již některé chvaty a odchvaty novodobých moderních soustav tělocvičných, ano na jedné malbě staroegyptské setkáváme se i se šermem holí. První kniha Mojžíšova v hlavě 32, verš 24 až 32 vypráví nám o zápase Jakoba s mužem na řece Jabok, při návratu jeho od Lábana do Egypta. A muž ten »vida, že ho nepřemůže, obrazil mu v příhbí vrchní stehno jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jakobova, když zápasil s ním«. Řekové