Předchozí 0584 Následující
str. 430

berichte der kön. böhm. Gesellschaft der "Wissenschaften in Prag" 1860, str. 63—65, případnou pak charakteristiku i ocenění jich podal F.Menčík ve svých „Příspěvcích k dějinám českého divadla" 1895, str. 81—82, 89. . Hry však samy dosud tiskem uveřejněny nebyly. Jelikož však pro kulturní dějiny naše nejsou bez významu, podáváme z nich zde, co vůbec bylo lze uveřejniti. Některé z her těch oplývají totiž hrubostmi a sprostotami, jichž reprodukovati nelze. Nejsou to ovšem nikterak raffinované oplzlosti, s nimiž setkáváme se nezřídka v kusech moderních, nýbrž s morálního stanoviska poměrně nevinné věci, pro něž zvyklí jsme užívati eufemismů, a jež zde bez obalu se vyslovují. Taková místa jsme tedy vypustili, naznačivše dotyčné místo tečkami.

Surová doba třicetileté války jeví se vůbec v těchto Kozmaneciových hrách. Čtouce tyto výtvory musíme nezřídka žasnouti nad vkusem obecenstva, jemuž se něco takového vůbec mohlo líbiti! Než, jsou-li světské hry Kozmaneciovy do jisté míry pouze — abychom tak řekli — patho-logickýmí dokumenty úpadku kulturního, jejž národ náš v tehdejší době sdílel se všemi národy středoevropskými, poskytují nám duchovní jeho hry přece jakous takous náhradu ušlechtilejším obsahem i lahodnější formou.

Celkem zachovalo se devět her Kozmaneciových, z nichž dvě jsou obsahu náboženského, ostatní pak obsahu světského. Otiskujeme je úplně věrně (až na zmíněnou již kastigaci), obnovivše toliko jejich pravopis.*) Ve stručném úvodu, jejž položili jsme v čelo každé hry, podáváme vždy několik nejnutnějších poznámek.

A. Hry světské.

I. O selském synku clitějícím žákem býti.

V rkp. strah. na str. 375—397. Tendenci této hry naznačuje pro-logus: v nectnostech sedláků, jež. se zde líčí, má i městské obecenstvo na hru se dívající spatřovati odstrašující případ podobných chyb svých; snaha pak selského synka, jenž chce žákem býti, zahanbiti má studenty, kteří majíce ke vzdělání svému příležitost, jinými věcmi čas zabíjejí. Nápis: Inter medium kratochvilné o sedlském hňupu chtějícím žákem býti.

Osob rozmlouvajících jest šest: 1. Kuba, otec. 2. Vávra, jeho syn. 3. Krčmář. 4. Kegina, dcera jeho. 5. Bára, krčmářka. 6. Mikeš, syn krčmářův.

Prologu s. Všeckno se všudy zle páše, smýšlím, že ta kukla naše, v kterou jsme teď oblečeni, my sedláci a chrapouni, také též i na


*) Veškery zvláštnosti řeči bedlivě jsme zachovali; tak zejména veškery dialektologické odchylky, jako na pí\ hučit místo učit, radče m. raději, hyn m. tam a mn. j.

Předchozí   Následující