y paláci jedla, velice hladová. Kavalír zmizí. Dáma ta vypravovala své dobrodružství při hostině před mnoha důstojníky, c) D. I. (275—278). Eoku 1532 poručil zlý šlechtic sedlákovi, aby pod velkým trestem přivezl z lesa celý dub. Sedlák naříká, přijde k němu E. a slíbí práci provést za něho. Hodí pak ohromný dub šlechticovi do brány, tak že je brána zatarasena, nikdo stromem nemůže hnout, jsou nuceni udělat novou bránu. — d) S. (421—425). K dceři jednoho starosty E. přijde jako bába, oznámí, že narodilo se 20 dětí. Pošlou pro kněze, jenž pozná, že 19 z nich jsou jen loutky, dvacáté, pravé pokřtí, bába zmizí. — e) S. (421—422). R. prosí v pátek venkovského faráře o nocleh. Slibuje faráři, že, jako theolog, bude zaň v neděli kázat, křičí pak tak, že lidé utíkají, honí je v komži a zmizí. — /) D. III. (136—139). Hrabě Sckafgotsch upustí prsten do vody. při lovení- horského rybníka chytí velkou štiku, pošlou ji hraběti darem, v jejích útrobách je onen prsten. — tj) S. (414). E. přijede do hostince v Hirschbergu třemi páry, jeden pán tam čeká, aby dostal koně do Prahy. E. slíbí mu, že jej sveze, avšak po celodenní jízdě octnou se v Římě, onen pán musí pak poštou zpět do Německa a nemaje peněz žebrotou do Prahy. —• Ji) S. (411—413). Jakýsi mladík domnívá se, že hraje krásně na loutnu, jde do hor, zahrát E. Hraje před palácem, z něhož vyjde pán, hvízdne na hudebníky, kteří hrají daleko krásněji. Mladík je zahanben, E. však jej pošle k stromu, na němž visí věnce, aby si jeden vzal. Když ho donese domů, je zlatý. D. I. (247—250). Student hraje v horách na loutnu zamilovanou píseň. E. v podobě studenta se k němu přidruží, vypůjčí si loutnu, hraje z počátku krásně, potom však vyleze na strom a hraje písničky nehezké. Na žádosť studentovu shodí loutnu s třeskem, jakoby se rozbila, a zmizí. (Verse silně zkomolená. Na konec mravné naučení, že měl student hrát písničky zbožné.) — i) D. II. (57—58). V jednom městě chtějí občané stavět věž, R. se jim nabídne jako stavitel, radí napřed věž postavit podélně na zem a pak zdvihnouti. Stane se, pozdě však poznají občané, že je to jen stoh (sena). Chtí ho zapálit, ale R. se zjeví a se smíchem jim radí, aby ho dali dobytkem sežrat. — Je) S. (387—388). Jeden kořínkář ví o R. zahrádce v čertově rokli, kam se možno dostat jen zaříkáním. V Lehnici je velitel Lyon, který od něho žádá pro svou paní pravý „Weisswurzel". Kořínkář jde prou do R. zahrádky. E. jej varuje poprvé i podruhé, odpouští mu však, když se vymlouvá, že to činí k. vůli svým dětem. Po třetí mu vezme motyku, kořínkář se brání, Ř. jej roztrhá na kousky. — 1) D. III. (124—127). Chudý sedlák jde do hor prosit R., aby mu půjčil peníze — 100 tolarů. R. mu je půjčí s podmínkou, aby je za rok vrátil. Sedlák je za rok přinese na totéž místo. R. v jiné podobě mu říká, že R. je dávno mrtev, aby si jen ty peníze nechal. D. II. (215—216) podotýká, že R. půjčuje peníze, ale žádjáj aby v čas byly vráceny, sic trestá. Jest o tom i přísloví.