a tak asi původní význam slova toho je kláda vůbec, neboč v polštině platew, platwa, plo t e w, pláten9) znamená otesanou krokev, a dosud existuje polské slovo porozplatywaé ve významu našeho rozštípat. Nejčastěji slují základné ty trámy podkrokevnice."') Trámy, na nichž krov spočívá, slují někde i leměz. Slovo toto je velmi staré, ale již v 14. století užívalo se ho v různém smyslu.11) Dnes je hlavně v obyčeji v záp. cechách, ale na samém Chodsku má trojí význam: 1. základní trámy krovu,12) 2. je to třetí stupeň tak zvané chodské škály staviva13) a 3. je to krov sám, jednoduše vázaný. V posledním smyslu říká se i „za lemězem" asi jako jinde na hambalkách.14)

Podkrokevnice svazovaly se příčními trámy, jež slují svaz k a (slovensky), vazák neb přívlastek.15) Do podkrokevnic přidělají se krokvy, též krovy.16) Dnes obyčejný tvar j[e krokev (pol. krokiew17), na záp. Moravě krotev; lašsky dosud říká se krokva,18) což je původní tvar, tak se psalo v 14.—16. století.'9) Podpory krovu sluly obyčejně stolice,20) na Hlinsku lavice.2')

Nejobyčejnější vazby krovu jsou „na osla" a „na stolici".2") První převládá v západních Čechách: vosel je trám podepřený ve hřebene o příční trámy „začepovanými" sloupky; trám se sloupkem spojoval rukáv (na Chodsku, nyní sluje pant23). Při krovu tom rožní sloupy trčí až do hřebene, při zdvihání vztýčí se sloupky, na ně se nadije vosel a utáhne se rukávy.24) Krov „na stolici" je řídký na Chodsku, zde místo jednoho trámu (osla) jsou dva, zvané „stolice", jež jsou níže než osel. Jiný je krov vobálovej na Chodsku, je to skomolený jehlan, tak zvaná „celá valba".25)