V Polsku"'"') vyškytá se i tento krov: krokve zbijí se po dvou a zadlabají do podkrokevnic, v prostřed upevní se „bontami". Krajní krokve slují „nárožníky", krokev uprostřed mezi nárožníky sluje „šrednica". Tomuto způsobu odpovídá asi český krov „na větrník", neboť jest to krov bez podpor, visí tedy „ve větru".'l"!)

Vrchní silný trám, upevněný napříč v úhlech krovů nad hambalky na podporu kalenice, sluje na Lašsku slemeno. Úhel střechy nazývá se na Valašsku vždy obzajt; slovo to sem přišlo z Polska, vzniklo z Abseite.'28)

Když se podstřeší zabední prkny, vzniknou liambalka. Slovo to je všeobecné, jen na Valašsku říká se podstupnice,as) ale neznamená všude totéž. Někdy hambalky jsou trámce příční, jež spojují krovy, na Chodsku při krovu „na větrník" sluje trámec ten i v singulare ham-balek.al) Krov „na osla" nemá nikdy hambalek, krov „na stolici" má, „na větrník" může mít. Nejdůležitější jsou hambalka na chodském srubu, který nemá stropu; místo toho jsou narovnána prkna na příčních trámcích, tak že hambalka jsou pak celé podkroví srubu.31) Obyčejně bývají hambalka až nad půdou.32)

Kryt slul dříve též přikrytí.33) Kryt bylo vlastně dříve rozestření materiálu, cizojazyčná slova jsou většinou od kmene steg: sanskrtsky s t há g am i (pokrývám), řecky otéyca, odtud oiéyog (střecha), litevsky stógas (střecha), polsky stóg, stožek atd., latinsky t eg o, z toho tec turu (střecha), t e gul a (došek), germánsky decke a dach (dříve tach34). Až.potud Karíowicz.35) Může se však jíti dále : t e gula je tedy materiál krycí. Zajímavo je, jak vysvětluje ve svém slovníku30) slovo to Bartoloměj z Bydgoszczy r. 1532; dává mu čtverý význam: „1. latha (lať), quae tegit aedes, domos; 2. gonth (srv. hanácké honty); 3. dra-nycza;37) 4. dachowka (imbrex)." Tedy tegula znamená kryt střechy, ať