452

je to lať (hont), šindel nebo došek. Tegula však přešla k nám v slovo Cihla; to si vyložíme tím, že v Ěímě do počátku 3. století př. Kr. krylo se slamou a šindelem, potom cihlami,38) jméno tedy asi zůstalo i potom a k nám došlo v tomto druhém významu. Znamená tedy cihla a došek totéž, obě slova jsou z kmene s t eg, neboť došek (jako polské dachowka) je jen zdrobnelina slova dach. Mezi cihlou a doškem je tedy jen ten rozdíl, že slovo cihla k nám šlo přímo z Itálie neb přes východní země a od nás teprve do Němec, a slovo došek obráceně z Itálie přes Německo k nám. Vlašské tetto (z tectum), zvláště pak francouzské toit blíží se tvarem slovu došek, zvlášť odložíme-li zdrobnění; doch, jako zase anglické tile (taška na střeše) ukazuje na slovo cihla (srv. tihla)- Doch značí u nás dosud (na Hané) celé přikrytí slamou,3S)) na Chodsku je to komplex došků.40)

Šindel, ač z latinského s c an dul a,41) přišel k nám z Německa (schindel) a zdomácněl tu tak, že se ani nevyskytá jiné jméno vedle něho; jenom zvlášť „koso" seseknutý šindel sluje k o sák.42) Na Chodsku šindel je vždy vydražený; je-li bez dráhy, sluje šindelek.43) Na Hlinecku převládá šindel nad došky.44)

Hřeben střechy, na Zábřežsku řeb eň,45) na Podhale grz ebieň,46) kryl se vždy při doškové střeše význačněji než ostatní střecha. Na Moravě obyčejně došky na hřeben se „kalí" (lašsky „deptaju") v hlíně, aby stvrdly a tím byly těžší, aby je vítr nebral.47) Tak povstane potom hřeben střechy zvaný kalenice, jež se na Hané „ponaší", lašsky „ukládá" pazdeřím

(Pokračování.)