outočiště ? Sympatii a Antipatii, a základ neb možnost toho takto vykládali, že prý cosi outlého z jednoho těla vychází a do druhého vchází a tak cosi působí.

Máš-li vole, ku příkladu, obrať se obličejem ? měsíci, vezmi kámen, který před tebou leží, potři ním třikrát vole a vrz jej za sebe; to třikrát po sobě udělej, to jest, vždy jednou, když měsíce přibývá. — Potom zůstane měsíc na nebi a vole na krku.

Je-li tvůj krk naběhlý, oviň o něj žlutý voskový sloupek; neb máš-li žloutenku, hleď do kolomaznice. — Vskutku v kolomaznici kolomaz uzříš.

Máš-li pohromu na těle, vezmi vejce, vypí je, napusť moče do skořápky, uvaž ji do pytlíčka a pověs ji do dymnika. — Věř, že se udí.

Uřízneš neb píchneš-li se, namaž nůž neb jehlu sádlem, zavaž klůckem a polož na místo, kde ani příliš teplo, ani zima není, ránu zavaž suchým klůckem. — Věř, že se zahojí, budeš-li ji v čistotě držeti a bude-li lékař dobře ošetřovati.

Máš-li bradavice, vem nit, otoč ní bradavice, pak ji hoď pod okap: když nit shnije, také bradavice odpadnou. Neb jdi časně ráno po dešti mlče na hřbitov, umý se vodou, jenž ostala na některém hrobovém kamenu, odejdi opět mlče; pak bradavice zajdou. — To jest: s tebou z hřbitova odejdou.

Neb vezmi dřívko, nadělej do něho tolik vroubků, kolik bradavic máš, vrz je tajně zvoníkovi do koše. — Pak bude míti zvoník dřívko, a ty bradavice.

Kousne-li tě pes, hleď, abys z něho chlupy dostati mohl, přilož na ránu a rána se zahojí. — Budeš-li ji pořádně hojiti.

Teče-li ti z nosu krev, nech ji téci do slepičí skořápky, která na uhlí leží aneb na křížku z stébla udělaném, pak přestane. — Když ji dost vyteklo.

Chce-li ti někdo nůž darovati a ty jej od něho přijmeš, bude na tě nevříti. — Jestli té v srdci nenávidí.

Jíš-li chléb, z něhož již někdo jiný jedl, budeš od něho lakomstvím nakažen. — Jsi-li k tomu náchylný.

Máš-li v hlavě hmyz a nemůžeš-li se ho zbaviti, nos usušenou hadí hlavu při sobě, pak ti hmyz sejde. — Budeš-li hlavu často čistiti. ??^ Když kráva státi a mléko pouštěti nechce, bí ji holí žebráckou, pak bude státi. — Když rány ucítí. To jest, jako bych řekl: Jsi-li hladový, pověs si kus chleba na žaludek a budeš nasycen.

Kdo čte hrobové nápisy, ztratí paměť. — Věřím, kdyby nic jiného nedělal, než dnem i nocí s takovými nápisy se obíral, pak by jistě na jiné věci paměti neměl.

Krev přestane téci, když žábu do ruky vezmeme, aneb když suchou jedovatou žábu pod paždím nosíme. — Věřím, poněvadž si ji ošklivíme a jí se lekáme, z toho ošklivení a lekání stáhne se kůže a žíly dohromady a krev téci přestane.

Příze, kterou přadlo dítě do sedmi let, má ten výborný oučinek, že plátno z té příze chrání proti suchému lámání a očarování. Kdo je na těle