str. 41
brati. I toť by byla na ženské hanba, kdyby se jejich kloci ani na troud nehodily.
Člověk, který dřív vlka spatří, než vlk jeho, nesmí se báti, že se mu co stane; vidí-li ale vlk dřív člověka, tak jest v nebezpečenství. — Povědomo jest, že lítá zvěř před člověkem jakousi bázeň má, aneb tak lehce na něj nedotírá, zvláště když vidí, že se nebojí. — Vidí-li člověk řív vlka, může se před ním uchrániti, aneb ukázati, že se nebojí; naproti tomu bojí se, když vidí, že ho vlk již zočil. Totě věc přirozená.
Když psi vyjí, znamená to neštěstí, a tu máme uši zacpati, abychom to neslyšeli. — Vytí jest psům přirozené a vlastní, a kdyby neštěstí znamenalo, tak by se u myslivců a jinde, kde se psi drží, denně neštěstí státi musilo. Pro zacpané uši nepřestane pes výti, a také by se neštěstí nezastavilo, kteréž by znamenalo.
Kdo první konvici piva ze sudu dostane, má s ní rychle utíkati, pak jde pivo rychle od ruky. Šenkýři mají za to, že mají na pivo odbyt, když pro pivo z plného čistá panna přijde. Co je ale do toho, dobrého pijana žádná pověra neošidí.
Děti nemají bosýma nohama po stole choditi, sic dostanou bolavé nohy. — Dobrá opatrnost, neb na stole se jí a chléb krájí.
Kdo nosí při sobě šňůrku, kterou průtrž uvázána byla, může sebe těžší břemeno zdvihati, nic sobě neublíží. — To jest vymyšlená věc od podvodníků, neb mnozí, kteří se na to bezpečili, uškodili si na zdraví.
Když ženy neb děvečky pytle perou, prší na to. — Ovšem, třeba za tej den.
Kdo jí kradený chléb neb sejr, dostane škytavku. — O, by to pravda bylo, alespoň by se mnohý zloděj prozradil.
Kdo člověka, který se sám oběsil, uřízne, je nepoctivý. — Člověk, který z pomatení rozumu neb zoufalosti sám sobě život vezme, jest politování hoden a zasluhuje naší pomoci, dokud jen trochu naděje. Kde jest ten člověk, an by všecku citedlnost zapřel a takového nešťastníka bez pomoci nechal ?
Když někomu do levé ruky hledíme, dostane peníze. — Vskutku lehký vejdělek, tuť na práce a trampoty zapomenouti, na trávníku ležeti a jen někdy hlavy pozdvihnouti můžeme, abychom se někomu do dlaně podívali. Pověra dobře na sebe pamatuje.
Když přej v pondělí cizí muž do světnice nahlídne a nevejde, to působí, že muž ženu bije. — To by byla vůle Boží, aby se manželé Prali, kterým lásku a snášení přikazuje.
Kdo se u protestantů na Zelený čtvrtek neb po tři pátky po sobě postí, nebude toho roku na zimnici stonati, a kdo ji má, ztratí ji. — Když se postíme, následujeme Pána Ježíše, muže svaté a církev Kristovu, a hledáme tudy duchovního dobrého. Kdo té pověře uvěří, a zimnici ne-Pozbude, vidí, že jeho naděje sklamaná jest, ztratí srdce, reptá proti Bohu, a přestane se v něj důvěřiti.
Děti nemají se v pátek koupati, sic budou nepokojné. ¦— O tom. naše báby nic nevědí.