Kdo na sv. Petra slepicím hnízda dělá, tomu nesou mnoho vajec. — I sv. Petr měl by pěkný ouřad, o kterém však v Písmě svatém nic nečteme.

Rývy vinné podaří se, když se na znamení panny zakládají neb zatápějí. — Od Boha očekáváme ve všem požehnání, oď něho pochází znik a zdaření. Mnohý vinař ani do kalendáře nehledí a nemívá co naříkati, že se mu rývy nezdařily.

V noci na Nový rok otáčejí mnozí ovocné stromy povřísly, někteří to mlčíc dělají, jiní k tomu požehnání říkají, neb vloží do povřísla měděný halíř, aby stromové v nastávajícím roce hojného ovoce vydali. — Kupují sobě ad stromů ? za halíř ovoce, dost lacino . . . Není-li lip: housenky obrati, stromy oškrábati, vyřezati, pohnojiti a obrejti? Noci Nového roku nic do toho není. To jen lidé sobě usmyslili. Mezi obřezáním Pána Ježíše a obvazováním stromů povřísly není žádného spojem. Nový rok slavil se také 21. března. Tak by ustanovení lidské mělo moc nad stromy? Ať jen také poručí vrchnost, aby v čas sucha pršelo.

Na sv. Bartoloměje nemají děvečky do" zelí na chrást a listí pro dobytek choditi, protože toho dne sv. Bartoloměj hlávky do zelí hází, pročež by mu v té práci překážely. — Tato pověra uráží toho sv. apoštola.

Když se v poslední masopust stromové ořezávají, není na nich toho roku housenek, a do ovoce nedají se červi. — Na to se zajisté housenky a červy neohlížejí, ani se pro housenky poslední masopust neustanovil.

V poslední masopust nepřeď! — Ovšem, protože by nemohla bláznit

a tancovat.-------Nezašívej, sic zašiješ slepice. — Dovol, aby hospodyně

a děvečka na stole tancovaly a zpátky dolů skočily, potom budoš dlouhý len míti. — Toto všecko náleží ? dokonalému bláznění.

Seješ-li len, vezmi dlouhý pytel, nech hodně dlouho semeno do něj padati, pak je zas zdlouha vytahuj, len bude dlouhý. — Ano, je-li semeno dobré a příhodná povétrnost.

Když na sv. Urbana prší, podaří se víno. Je-li den jasný, hojnost bude hroznů. — Jeden se na to bezpečil, na sv. Urbana nepršelo, a den byl pošmourný, nechtěl tedy starou zásobu za hodný peníz prodati. Víno se zvedlo a vinař kladl si velikou škodu.

Před sv. Janem věší v Saších protestanti vlčí mák, chrpu, stračí nožku v kytce do povětří, po desíti dnech je z ní dobrý prášek na myši. Tu moc mají prý také věnce míti, které ženci při obžinkách dělají, když celý rok visí. — Někteří mají za to, že když na sv. Jana svatojanská bylina (červený zvoneček) mezi 11. a 12. hodinou od kořena se odřízne, že se ukáže krev sv. Jana v malých krůpích a po 12. hodině zmizí. — Hlupák bude tomu věřiti, že by Bůh každoročně bez potřeby toho dne zázrak dělal a krev sv. Jana téci' nechal, který před 18 sty lety sťat byl, i kdo ví, víme-li v pravdě den jeho stětí. Na kořenu té byliny jsou vajíčka jako zrnka neb krůpě jisté žížalky, která je tam v červnu položí, a když se rozmačkají, vydávají červenou šťávu, která skrz celý měsíc viditelná jest.