Kdo na Petra v okovech makovice řeže a z máku olej tlačí, má pak dobré spaní. — Tu vlastnost má mák i v jiný den řezaný.

Ovčáci praví o Hromnicích, že by raději vlka na dvoře viděli, nežli slunce na nebi. Ženy pak chtějí míti slunečno, protože se len daří, když nad to ještě tancují. -— Jestli slunce ? dobrému vzůstu pomáhá, nač třeba tance? Dělá-li to tanec, proč si žádají slunce? Ale pamatuji se, že začasté na' hromnice pršelo a len byl nejpěknější. — U katolíků netancuje se na Hromnice.

Seješ-li len, dej rozsívači zpropitného, sic se ti len pokazí. — Nevěřte, to vymyslili rozsívači.

Když na sv. Medarda, Jana a Navštívení Panny Marie prší, má 40 dní, a když na den sedm bratří prší, má pršeti sedm neděl. ¦— Já tomu nevěřím, protože se to za řadu mého dlouhého hospodaření mnohokrát nevyplnilo. Jestliže ale za zimu nashromážděné páry potom v dešti dlouhý čas se spouštějí a na den některého toho svatého prší, to všecko věc přirozená, žádného pravidla nemající.

Lidé, kteří na věžích a vodách pracují, mohou mračna obhlídnouti, že neprší, dokud s prací hotovi nejsou. — Ovšem, protože ten čas ? práci ustanovují, když se stálá povětrnost ukazuje. Avšak i tu se mejlí, neb kolikrát přitrhne na ně déšť, že z práce utíkati musejí.

Nápodobně bez příčiny lekají se dnů sv. Serváce, Pangráce a Bonifáce, ježto v tom čase pršky nejjistější jsou a žádnou zkázu neznamenají.

Každý stav má o svých pracech jisté důmnění. Myslivec myslí, že-se při rozsívání lesního semena na znamení v kalendáři hleděti musí. Zdali pak se símě, dokud je v šáchu, při vypadání také podle kalendáře zpravuje? ? zašívání lesů jest dobré ruky, dobrého semene a náležité přípravy v pasece třeba. Ruka je nešťastná, když hlava hloupá.

Dubové dříví hojí všecky otevřené rány, když se dělá na sv. Jana, nebo na Veliký pátek z rána před východem slunce při mlčení.

Dubové měli hojí padoucí nemoc. Měli pochází z mízy, když se v dřevě staví, jak by obzvláštní moc míti mohlo? (Pokračování.)