končina", hořký jetel, menyanthes trifoliata. Odvar této zeliny odstraňuje všecky neduhy žaludeční. — „Husi stopky", alchemilla vulgaris. Bývají dobrou pomocí u nemocí havětích: vodička přidává se krmivu nebo se leje havěti do zobáku. — „Charpa", chrpa, cyanus cen-taurea. Vlažný odvar chrpový léčí slzící oči. — „Cheb z", „chebźi", černý bez, sambucus nigra. „Jede-li pacholek mimo kvetoucí bez, má před ním smeknout čepici či klobouk; ulehčí prý jemu v 99 nemocech." — Vařený květ ve mléku hojí kašel. Účinky se tím více lepší, přidá-li se odvaru něco másla nebo mastného. — Aby rány rychle odebraly, přikládá se na ně chebzový květ vařený v mléku.

„Jablečnik", „Panny Marie varkočky (vrkoče)", řepíček, agrimonia eupatoria. Močí-li se žluté květy v lipové míze, jsou pak dobrým prostředkem při hojení vředů a nežitu.'—„Jalovec", juni-perus communis. Bobule se močí v líhu a užívá se jich proti nákaze cholerou; účinkují blahodárně na stolici a větry. — „Jařab", jeřáb, sorbus domésti ca. Jahůdky léčí zastavené větry a polehčují moči. — „Jazýčky", jitrocel jazyčnatý, plantago lanceolata. „Jazýčku" užívá se od 99 nemocí a u každé se osvědčují; i „choré" (nemocné) srdce (?) vy-hojí, ale jen tehda prý, když vše bylo navlečeno chytře. Všecky částky této byliny jsou léčivy. Užívá-li se jazýčkový prášek s medem, odpomůže jistě bolení na prsou. Z Těšínská. — „Kardybenedik", cardus st. Benedicti. Výmok lihový hojí „skřotka", „gosťca" (hostec), raka a boláky. Pije se nebo se ho užívá jako natěradla. — „Klokoč", staphyllea pinnata. „Dovo śe do palem na květnu nědělu a zavrtavo śe u vod do dřeva a břehu na městcach (místech), kdě su zli duchově abo (anebo) utopcí". (Utopci jsou malí chlapíci s červeným kloboučkem a kabátcem, z pravého boku jim teče nepřetržitě „lurkem" (silně) voda). Název utopec je totožný názvu „vodníka".

Ve článku „Ze slezské »pivnice' (sklepu) a kuchyně" (Český Lid, roč. IV., str. 445—447 a 497—502) sdělil jsem, co ve Slezsku se pije a jí, nyní podávám podrobný popis kuchyně slezské. Názvy jednotlivých předmětů kuchyňských nasbíral jsem hlavně v Jaktaři, Jarko-vicích, Kylešovicích, Tuskově (pruské Slezsko), na Moravce, Borové a Dobré, tedy z rozličných dědin Opavska, Těšínská a pruského Slezska. Též jsem si všiml zmínky p. prof. Vácslava Hauera o kuchyni slezské v Českém Lidu v roč. IV-, str. 8—10. Pojmenování náčiní kuchyňského na Opavsku