nábytku, hleděno kýžené „lidovosti" a „českosti" dodati výzdobou nábytku jinak dle běžných tvarů provedeného. Avšak i tu zdálo se, že ornament jak na truhlách a almarách selských se vyskytuje, není tak nápadně rázovitý jako vzory vyšívané a sáhlo se tedy nejvíce do bohaté zásoby jablíček a karafiátů, růžic, tulipánků, točinek a srdíček, na výšivkách se vyskytujících, vybral se motivek ze slovácké zástěrky, jiný z jihočeské pleny a jiný z hanácké úvodnice, upravilo se to trochu a překreslilo, vkomponovalo více méně šťastno ve výplň plochy neb lem římsy, dalo se tomu trochu libovolné barvy a výrobku takto udobenému dalo se označení „národního nábytku".

Z materiálu v originále i vyobrazení sneseného na výstavách a v museích není nesnadno si učiniti obraz o zvláštních typech českého nábytku selského. Také Český Lid věnoval opakově pozornost lidovým výrobkům toho druhu, popřáv již před pěti roky místa zajímavé stati V. Smutného, kterýž před tím v České chalupě na Výstavě jubilejní vystavil řadu vyobrazení nábytku ze severovýchodních Čech, kteráž pak pro Průmyslové museum Náprstkovo byla získána. Že z obou čelných skupin českého selského nábytku skupina ze dřeva tvrdého, intarsií zdobená, poskytuje více podmínek schopných uměleckého vytříbení nežli skupina nábytku měkkého, pestře malovaného, je samozřejmo. Tak mnohá květovaná truhla a almara, do přítmí světničky o nízkém stropě a malých okénkách veselou notou svěžích svých barev mile svítící, by docela pozbyla originálního půvabu svého, záležejícího v naivní zálibě na pestré výzdobě květové, kdyby pro jiné okolí a střízlivější vkus byla přizpůsobena.

Že těch, kdož materiálu z výstav a museí známého použiti dovedou ? tvorbě samostatné a nové, je pořád ještě poskrovnu, nevyvrací ani letošní výstava, kdež bylo dosti příležitosti vystoupiti s důkazy svérázné České práce řemeslnické.

Mezi výstavními předměty v levém křídle hlavního paláce nalezneme, mimo několik různých kousků nábytku, tři interieury v „slohu národním"

— jídelnu, dle návrhů prof. Kouly provedenou, ložnici od firmy Hrubý a Vyhnánek, pak pokojík dle návrhu prof. Kastnera; kromě toho pak v České chalupě zařízení obývacího pokoje pracované olomouckým truhlářem Koreckým, ? němuž návrhy dělal malíř Štapfer a ornamenty vypalovala slč. Madl. Wanklova.

Řádky tyto nejsou referátem výstavním. Zastavíme se nicméně mimochodem přece u interieurů pp. Hrubého a Vyhnánka, bohatě vypraveného dekorací z_ výšivek, Městskou průmyslovou školou zapůjčených, a obrazů které firma Pŕombergrova z Olomouce vystavuje. Nábytek Vyhnánkův má s pokojem v České chalupě společno, že ornamentiky národního rázu je užito ? výzdobě nábytku v tvarech ponejvíce běžně moderního nebo zas jiné národní slohy připomínajícího přestylisování motivu není všude šťastné

— komposice Štapfrovy mají při tom ovšem jistý umělecký chic. Dojem obou interieurů není nepříznivým proto, že elementu barevného, s kterýmž při nábytku tak nesnadno se zachází, s mírou jest užito.