Interieur prof. Kastnera je (pokud víme) první pokus komposice na základě malovaného nábytku selského. V tvarech i výzdobě jeho 'vedle našich elementů se ozývá leckterý motiv cizí; je to trochu dekadentsky, pikantní variace na jadrné selské thema; ostrá modř nátěru, s bílými, pestře okvětovanými ploškami, kapriciosně precítené tvary židlí, písmo nápisů, vše je osobitě zvláštní v tom malém interieurku, který je takořka zábavnou hříčkou uměleckou.

Pokusy o obrození českého rázu v nábytku povedou —¦ tak jako každý podobný pokus renaissance —¦ jen tehda ? výsledkům vývoje schopným, když budou postaveny na pevný základ poznatků ze studia starých památek vzešlých. Jen studiem, kteréž při tom je opřeno hojnou zásobou znalostí odborných a zbystřeno pudem uměleckým, podstatné od nahodilého mžikem rozeznávajícím, lze provésti vybavení těch prvků, v nichž zvláštní ráz slohu pozůstává. Ovšem, že pak ještě k tomu, aby z materiálu takto nastřádaného vznikl nový celek organický a proto života schopný, je třeba umné ruky, vedené zákony tvorby řemeslné a daru citu uměleckého, který reflexi je vůdcem, soustřeďujícím její dílo ? účinku jednotnému.

Prof. Koula obírá se studiem pozůstatků našeho dávného dekorativního a průmyslového umění již dlouhá léta. Také ? studiu lidového umění nebyl přiveden módou, ale důsledkem postupu svých studií, v. nichž šel za stopami : toho, co v našem průmyslovém umění je svérázného a původního. V směru těch studií archaeolog a umělec si u něho ruku podávají, jeden druhého podporuje. Prof. Koula nalezl — zase první po Mánesovi — cestu na Slovensko, a podařilo se mu opakovými studijními cestami tam, jakož i po Moravě a po Cechách podniknutými, navázati již hojně nitek pojících ? sobě staré pozůstatky domácího umění v jednotlivých zemích lidem českoslovanským obydlených. Každý ročník Českého Lidu honosí se směrodatnými studiemi prof. J. Kouly, jenž tu soustavně vykládá svoje vzácné výzkumy. Zařízení in-terieuru na výstavě je také výsledkem studií jeho, tím směrem se beroucích. Strop jídelny je originálním pokusem využití řezeb na štítech českých chalup, při němž bohaté článkování vychází z konstrukce právě tak, jako při samorostlém díle našich starých tesařů. Nábytek z dřeva dubového zhotovený, s částečným použitím tvarů selského nábytku českého, je vyzdoben bohatým vykládáním v dřevech různě mořených. Naše vyobrazení podává nám celkový obraz interieuru.

Tvary nábytku i pokud nejsou přímo na základě lidových originálů, komponovány — jako stůl, židle a kredence — odpovídají konstrukcí I i motivy výzdobnými úplně onomu rázu, který pro naše vykládané truhly a skříně je význačným. Jest to konstruktivní výraz řemeslného použití prkna co základního materiálu, z něhož se nábytek skládá. Tvaru dociluje se tu řezáním prken. Výzdobou jedině logickou je tu oživení Plochy v ploše, vykládáním různě zbarvenými dřevy docílené, s pominutím baždého ornamentu práce řezbářské. Vykládané vzory odrážejí se umírněnými tóny dřeva do zelena, rudohněda, světlošedá atd. mořeného přesně °d plochy, vykazujíce vzácnou bohatost neopakujících se a přece navzájem