Děti v neděli narozené jsou šťastné a mohou strašidla viděti, — kdyby která byla.

Když dítě po odstavení opět ? prsu jde, bude uměti uřknouti, alespoň pomlouvati — bude-li skrze daremné vychování zlé srdce míti.

Znamení raka a lva má moc na mysl a povahu dítěte. — Kdyby pak se lev na nebi ukazoval a dítě ustavičně na něj hledělo.

Když se dítě narodí a má obličej vzhůru obrácený, dostane se na šibenici. — Když toho zaslouží.

Stojí-li mládenec a panna ? sv. kmotrovství, má se kazatel (praví protestanti) mezi ně postaviti, sic by byl mezi nimi ustavičný svár^ kdyby se za sebe dostali ¦—- a jeden by šel v pravo a druhý v levo, to jest, kdyby se ? sobě nehodili.

Žádný nemá se za svého kmotra neb svou kmotra oženiti neb vdáti, sic bude hřímati- a nastane bouřka — když se právě takové páry v povětří nashromáždějí, z kterých bouřka povstává. . ,¦

Kdo se za kmotra dostaví, musí sobě peníze vypůjčiti; potom každý dítěti .půjčí a bude všudy víru míti. — Bnde-li z něho hodný a poctivý člověk. . ;

Má-li dítě sto let staré býti, musejí se k tomu (praví • protestanti) z tří far kmotrové požádati. — Můžeť dlouho živo býti, je-li od narození zdravé, střídmý a pořádný život vede. Zdali ale sto let, to kmotři ani z desíti far nedokáží.

Dostane-li první dítě jméno otce neb matky, umře dřív než rodiče. — Což děti s jinými jmény neumírají?

Kmotři mají dítěti lžičku koupiti, aby neslintalo. Bude-li sviňákem, ani stříbrná lžička mu nepomůže.

Koho lehtá v levé dlani, bude brzy kmotrem. —¦ Aneb si dá dřív žilou pustiti, aby ostrost krve zahnal.

Když kmotři do domu vejdou, musejí před křtem rukavice na kolíbku položiti, je-li děvče; je-li ale chlapec, klobouky, pak budou dítěti šaty dobře slušeti. — Věřím, je-li dobře rostlé.

Kmotři musejí také dřív koláče jísti, aby je dítě také jísti se naučilo. —• To mohou kmotři nechati; dítě se bez nich naučí koláče jísti, bude-li které míti.

Bijí—li mezi křtem hodiny, díle brzy umře. ¦—¦ Protože je na smrt nemocné. .

Bijí-li hodiny před křtem, a dítě umře, bude z něho ohnivý muž. — Pěkné odsouzení; kde těla mrtvá hnijí, tam se dávají husté ohnivé páry viděti, a to jsou ti ohniví mužové.

Děti, které při křtu dostali jméno Adam (z země učiněný) neb Eva (matka živých), neumřou. — Ale skonají!

Dítě, kterému Jan říkají, nepotká žádné neštěstí. — Proč tedy všem dětem Jan neříkají?