str. 96
Kdo nechceš bázlivé děti míti, dej dítěti hned po křtu meč do ruky, pak bude srdnaté a smělé. — Skoda, že malé dítě meč držeti nemůže.
Jakmile synáček neb dceruška pokřtěni jsou, mají na prsa otce neb matky dupnouti, a přítomní mají jim štěstí žádati. — Ano, a v trpělivosti očekávati, zdali se to naplní.
Když se růžoví lístkové na potoce nerozdělí, stane se sňatek. —¦ Jestli se obě strany shodnou.
Daruje-li ženich nevěstě knihu, zmate se láska. — Kdyby ženich do knihy hany a útržky na nevěstu napsal; aneb kdyby nevěsta ustavičně v knize čti a a na ženicha zapomněla.
Koupí-li jí před slibem nůž nebo nůžky, překrojí neb přestřihne se láska. — Taková láska musí velmi vetchá býti.
Když se zcela nevinné osoby oddávají, zblázní se první dítě jejich.
— Je-li sám otec neb matka bláznem, aneb kdyby to dítě ten člověk odchovával, který na tu pověru věří.
Před oltářem musejí ženich a nevěsta zároveň vstáti, neb kdo dřív vstane, dřív umře. — Musel by tam kaprál státi, aby jim to velel, jako se vojákům velí, aby všickni stejně a zároveň při cvičení v zbrani práci svou konali.
Ženich nesmí se po nevěstě ohlížeti, sic se ohlíží po jiné manželce.
— Běda, jestli se mu již nyní nelíbí.
Do stavu manželského má se před úplňkem vstoupiti. — Nic plátno není, kříže na ně čekají, jako ? poslední čtvrti.
Když svatebníci do kostela jdou, ženich pak a nevěsta se ohlídnou, dostanou jejich děti křivé krky. — Jestliže rodiče vychování zanedbají. Prší-li nevěstě na věneček, budou noví manželé bohatí a požehnaného života. — Mají-li bohaté rodiče, jsou-li zdrávi a budou-li pracovití a šetrní.
Z květin, které na novy rok v noci na oknách namrznou, zavírají na štěstí v sňatku manželském. Růže a jasmín znamenají štěstí; kopřivy a bodlák neštěstí. ¦—¦ Kde ale okenice zavírají a okna nezamrznou, tam se snad nesmějí dcery vdávati?
Při kopulaci musí nevěsta peníze v střevících míti, potom nebude nedostatku míti. — Když bude pořád peníze pod zámek ukládati.
Nevěsta má peníze s sebou vzíti a chudym rozdati, pak za každou almužnu nové štěstí jí zroste. — Já bych to takto řekl: Za každou ochotnou a upřímnou almužnu může se nadíti někdy odplaty u Boha.
Ženich a nevěsta musejí před oddavkami těsně podle sebe státi, sic by ? sobě lásky neměli; a kdo by mezi ně viděl, mohl by jim uškoditi. — Kdyby mohl z očí oheň mezi ně pustiti a šaty jim popáliti.
Před sňatkem nemá nevěsta tkanice na střevících vázati, aby lehce rodila. — Ba raději, aby jí mozek nezkysal.
Padne-li při podávání prstenu jeden na zem, umře jeden neb druhy. To jest jeden dřív a druhy později.