Kdo mezi sňatkem třikrát okolo studně běží, jména ženicha a nevěsty třikrát vyřkne, zámek spustí a do studně vhodí, udělá jim, že se manželé nesrovnávají. — Ba raději, že vodu zkalí.

Mezi sňatkem musejí se kopřivy vázati, aby se mladí manželé snášeli. __ Co počnou ti, kteří sobě na zimu kopřiv neuložili?

Šlápne-li žena muži mezi oddavkami na nohu, aneb jestli spodní sukni na jeho kabát položí, bude nad ním panovati. Nevěsta musí hleděti, aby při příchodu ženicha dřív zahlídla, než on ji. Podaří-li se jí, panuje nad ním. Jestli mezi sňatkem nohou dál ? předu nakročí, než on, bude ona též v domě pánem. — Bude-li ženich tak hloupý, že by se ženy bál jako chlapec.

Nevěsta a ženich musejí z jednoho talíře jísti, aby svorni zůstali. __ Aneb dřív talíř vyprázdnili.

Kdo v první noci dřív usne, dřív umře. — Ovšem, protože spaní jest nápodobné smrti.

Nevěsta nemá ani štichu na košili ženicha udělati, sic bude na ni nevříti. — Pokudž všecko naopak dělati bude.

Když ženich a nevěsta do kostela jedou, nesmí se vůz s nimi otočiti.

— I ovšem že ne, protože by později do kostela přišli a později cíle svého dosáhli.

Když mezi anebo po večeři Páně svíčka na oltáři zhasne, umře pastor, praví protestanti. — Třeba z jiné církve.

Večeře (Páně) pomáhá víc nemocným než léky, praví protestanti. Kdo ji požívá, může pokojně umříti a blahoslaveným býti. Ovšem, jestli dřív dobrý život vedl a pravé pokání učinil.

Po večeři Páně mění se nemoc buď ? životu nebo smrti. — Spíš po posledním pomazání, jak svědčí sv. Jakub.

Kdo jde ponejprv ? večeři Páně a má bolení zubů, má kousek chleba snísti, když z kostela jde, pak přestanou bolesti. — Třeba za tej den.

Kdo hostii z úst vezme a ji schová, ten v střílení nechybí. — Když se dobře stříleti naučil a dobrou zbraň má.

Ten, u něhož se při večeři Páně kalich naplňuje, bude brzy kmotrem.

— Když lidé o něm vědí, že jím rád je.

Někteří se domnívají, že dítě hned stonati přestane, když se z kalicha naškrábe a dítěti ? užívání dá. — Je-li kalich stříbrný, neškodí dítěti ta maličkost, je-li ale kalich mosazný neb měděný, mohou mu přísady rezu a krunšpátu dávení, křeče a smítání způsobiti.

Matka, která dítě při prsu má, má po tři neděle, když z kostela Jue, dítěti do úst dechnouti, pak mu polezou zuby. — Když k tomu čas jest.

Kdo jde do kostela a žvejká, tomu zůstane huba otevřená. Když umře, a — když mu ji nezatlačí.

Když jdou lidé z kostela, klaď vejce pod slepici, budou se ti brzy kuřátka líhnouti. — Pakli ne, věř, že byly vejce smradlavé.