roveň šly a spolu bily, proto je každodenně opravuje a na jednu minutu řídí. Když se tedy kolikeré hodiny setkají, jest to věc přirozená, a nic víc neznamená, než pořádná jití hodin. Víme také, že měkká těla, jako sníh, voda a vítr čistý zvuk zarážejí, a zvuk temný dělají.

Podobně pošetilé jest věřiti, že by prázdné znění rakve, když se mrtvý zahrabává, opět nového nebožtíka v roce znamenalo. — Toť se hrudami na špatnou umrlčí truhlu snadně dokáže.

V nemocnici hoří obyčejně světlo mdle. Pověreční také mají za znamení, že nemocný brzo umře; toho ale jiná příčina není, než hojná pára, kterou světnice naplněna jest. Aby oheň jasně hořeti mohl, jest třeba čerstvého povětří, neb parou umdlívá. V čerstvém povětří shoří svíčka dřív než v hustém a nečistém; a čím hustší povětří, tím dusněji, tím špatněji a zdlouhavěji svíčka hoří. Když se čerstvé povětří do nemocnice pustí, hned světlo jasněji hoří; dodržuje-li nemoc mnoho dní a hlídači o čerstvé povětří'se nepostarají, musí světlo v posledních dnech nemoce mdle hořeti. A poněvadž to smradlavé a nakažené povětří i nemocnému škodí ? ? smrti přidává: usmyslili si neumělí lidé, že mdlé světlo v nemocnici znamením smrti jest.

Ghodí-li děti s kříži po ulici, jest znamení, že brzy pohřeb bude. — Co děti dělati vidí, dělají také. A byť byl brzy pohřeb, děti to neudělaly, neb v osadě lidé jeden po druhém umírají.

Kdo mnoho staví, brzy umře. — Ovšem, protože staví až do smrti; jiný se při tom usouží, nadělá a na zdraví sobě uškodí.

Když žena v šestinedělí umře, musí se válek neb kniha do postele položiti a postel každého dne přestlati, sic nemá v zemi pokoje. — To si vymyslily báby, aby z domu dlouho užitek braly.

Kdo vidí neb poraní domovního hada, musí toho roku umříti. — Když si to do hlavy vezme a se utrápí.

Když umře hospodář, musí se pivnými, a vinnými sudy ve sklepě s místa pohnouti. — Sic by zůstaly na starém místě. Pro toho hospodáře nic nevíte, který ani vinných ani pivných sudů nemá?

Když oheň praská, děti před domem hrabají, psi vyjí, krkavci krkají, straky na domě křičí a kočky se kousají, umře někdo. — Buďto na dlouze nebo na krátce, tu nebo tam.

Když mráz po kůži běží, běží smrt přes hrob, neb smrt na něj sáhla. — Které j ešte žádný neviděl.

Když nemocného slzami skropíme, aneb přes něho dosahujeme, umře těžce; a nedokoná-li ve 4 hodiny odpoledne, bude se ještě šest neděl trápiti. — Věřím, že slzy a lomení rukou manželky a dětí umíra-jícímu manželi a otci smrt těžkou způsobí; ale na neděle nedá se to měřiti.

Když se tělo v rakvi na pravou stranu nahne, umře mužský, na-hne-li se na levou, umře ženská z rodu. — Mrtvý nemůže se z vlastní vůle ani na pravou ani na levou stranu nahnouti a s živými nic víc co dělati nemá.

Jakmile člověk umře, musejí se okna otevříti, aby duše vyjíti mohla. ~~ Duch toho nepotřebuje, ale lidé potřebují čerstvého povětří.