lati, lip by bylo, kdyby dětem zrovna řekli: Budete-li ? vodě choditi, můžete se snadně utopiti, a budete před Bohem odpovídání míti . . . Toť by dětem užitečnější bylo, než když jim hlavy obludami naplníte, kterých není, a příčinou jste, že člověku v nebezpečenství života ku pomoci nechvátají, protože se hastrmana bojí.

Pověry vánoční. Svobodná chasa leje rozpuštěné olovo do studené vody a z ulitých podob chtějí vyzvěděti budoucí zaneprázdnění, ženění a vdávání. Věc přirozená, že olovo v lití rozličné podoby bere, a to se stává nejen o štědrý večer, nýbrž každého dne. Kovářka Helena lila olovo a nalilo se jí malých hřebíků; to je ale to nejmenší, protože zvolna lité olovo podobu hřebíků bere. Kdo budoucí věci skoumá, tím víc na olove vidí, čím víc způsoby neb figury jeho žádostem nachlebují.

Jsou ženy, které na ty nalité podoby vejklady dělají. Že to ale každá jinač dělá, proto je všecko to umění podezřelé. Kašpara přemluvili, aby na štědrý v,ečer mezi 11. a 12. hodinou mlče olovo lil. Tu se mu slila podoba člověka, který má ručnici na rameně a psa podle sebe. Kašpar bude myslivcem, pravili přítomní, ale Kašpar až podnes krávy pase. Toho dne lité koule nechybí — zvláště když jich výborný střelec potřebuje.

Aby jinoch a dívka budoucí zamilování zvěděli, jdou mezi 11. a 12. hodinou mlčíc ? studni, hledí do ní a domnívají se, že tam žádanou osobu uzří. Bedřich zvěděl, že bohatá Anna také ? studni půjde, pročež sstoupil do studně a koukal vzhůru. Anna přišla po 11. hodině ? studni a spatřila Bedřicha. Když to rodičům oznámila, odpověděli: Ty si vezmeš Bedřicha za manžela, protože je tobě souzen.

Děvčata, které by se rády vdaly, hledí toho času do kamnovce, aby v něm své ženichy spatřily.

Z dolívání vína na štědrý den soudí pověrečníci, jak se víno v příštím roku povede. Mnozí mají za to, že se mezi 11. a 12. hodinou voda v víno promění. Vinař naplní sudy vínem a soudí z vystupování a sedaní vína na hojnost a dobrotu příštího roku. Obilník činí totéž s obilím: naplní totiž sudy obilím a dělá z přeměření a nedoměření úsudek na drahotu a láci v každém měsíci.

Je-li na štědrý večer vítr, říkají, že se stromové ramlují, a těší se na ourodný rok na ovoce.

Čí stín při světle na štědrý večer nemá hlavu, ten umře toho roku. — Povídám, vytáhněte krky jako husy, abyste neumřeli. Když se po obou stranách člověka svíce v rovné míře postaví, nemá stín jeho hlavy.

V šlédrý večer musejí dvě svíce přes celou noc na stole hořeti; shasne-li jedna, znamená, že otec neb matka umře. — Svíčka může náhodou shasnouti, může se tomu ale také zabrániti. Aby ale vůli pověřeč-níka nevyplnili, nepálejí u nás obyvatelé v noci světla; tak mají děti jisté rodiče a rodiče mají v kapse jistých několik českých.

Pukne-li v noci na nádobě obruč, toho roku jeden v domě umře. — Pročež před štědrým večerem všecko dřevěné nádobí roztlučte.

Od vánoc až do Třech králů nemáme hrách, jiné luskoví a plodiny jísti, sic dostaneme toho roku svrab a vředy. — Tu pověru postavil