člověk, který chtěl v tom čase samé maso a koláče jísti. O svrab tu není, neb ten můžeme dostati i v jiném čase, jestli máme mnoho vlhkosti a nečistě se držíme.

Panny, které by se rády vdaly, mají se v štědrou noc beze všeho obleku modliti, potom se jim jejich milý ve spaní ukáže, kterého si žádají. — Panny, které se Boha a sebe samých stydí, neudělají to, kdyby se podlé soudce pověrečníka vdáti neměly.

Chce-li děvečka zvěděti, zůstane-li u pána neb ne, má v štědrý večer střevícem hoditi; obrátí-li se špičkou ? dveřím, půjde, bude-li obrácený, zůstane. Sama ale posadí se zády ? dveřím. — Říkáme, jak kdo věří, tak se mu stane. Věří-li dívka, že to osud tak usoudil a změniti se nedá, bude v službě nedbalá a pak ovšem půjde; naproti tomu bude vůli pána činiti a zůstane. Pak se to metání střevícem naplní přirozeně.

Chce-li děvečka věděti, jaké vlasy má její budoucí milovník, aC v štědrý den ze světnice zpátky ruku vystrčí; tuť se takové vlasy na její dlani uhlédají. A chce-li zvěděti, dostane-li v tom roce muže, má na kurník zatlouci a říci: »Kdáče-li slepička, dostanu mužíčka; bude-li pak kohout zpívati, nebudu se ještě vdávati.« Chce-li zvěděti, bude-li nejmilejší rovný nebo křivý, má z vyrovnaného sáhu dříví štěpinu (poleno) vytáhnouti, a jaké to, takový bude její muž.

Chce-li věděti, jak jejímu nastávajícímu muži říkají, má první nit, kterou na štědrý večer upřede, před domem natáhnouti, a jak prvníma okolo jdoucímu říkají, tak také její muž jmenovati se bude.

Pes, který v noci na štědrý večer vyje, vztekne se toho roku. Té noci zaklínají ďábla, aby dal peníze, kopají poklady, za to majíce, že duchové, kteří pokladů hlídají, té noci ruce svázané mají. Vyškrábe se 12 cibul, do nich se nasype drobet cibule a ta má ukázati, v které cibuli bude voda, že ten měsíc mokrý bude.

Na noži a vánočce dělá se průba, bude-li draho neb lacino. Ze soli dělají se hromádky, pro každou osobu jedna, čí hromádka se rozpadne neb rozpustí, ten umře toho roku. Stoletý stařec udělá si ze suché soli hromádku, postaví ji na suché místo, ona se nerozpadne, ani nerozpustí, stařec ale zejtra umře. Chlapec učiní to naopak a jest živ ještě padesát let. Můžeť se jen o sůl zavaditi, aneb do soli kapka vody pustiti.

Abychom věděli, budeme-li v příštím roce živi, vrhneme střevíc pozadu přes sebe ze dvéří. Je-li špičkou ? dvéřím obrácený, zůstaneme; pakli ne, umřeme.

Kdo mezi 11. a 12. hodinou lázeň na nohy bere, nebude v novém roce šťastný. Sedlák ovazuje stromy mokrými povřísly, aby je ? budoucímu roku ourodné učinil. Jasné noci vánoční, tmavé stodoly; tmavé noci, světlé stodoly.

Že se toho času dětem dary dávají, jest starobylý obyčej podlé darů, které mudrci od východu Ježíškovi přinesli; že ale punčochy a ošatky za okna klásti mají, a koukati nesmějí, sic by jim Jezulátko něco nemilého udělalo, kdo bude takové rouhání chváliti ? O svatém Mikuláši co se