Kdo peníze uložené má, ať k nim křídu položí, aby čarodějnice moci ? nim neměly a něco z nich nevzaly, neb umějí prý pode všecky zámky se dobývati a tajně peníze bráti. — Kdo mnoho peněz přijímá a vydává a vydání s příjmem nepíše, ten se ovšem s součtem neshledá a neví, kam se peníze poděly, Vpletou tedy do toho prsty čarodějnice; kdo ale v čas péra užívá, nepotřebuje se toho báti.

Nemá-li drak neb čarodějnice peněz bráti, musejí se čistou vodou obmýti a kousek chleba a trochu soli k nim přiložiti. Chceme-li tím poznamenati, že střídmost a šetrnost milujeme a na osoleném chlebě a vodě přestáváme, kdož tomu odpírati bude, že při pilnosti a šetrnosti jmění svého zachováme a většího statku nachováme ?

Táže-li se čarodějnice, nemáme ,ano' odpovídati, sic by nám kouzlemi něco vzíti mohla. Nemáme také v pátek, kde jejich moc nejoučinlivější jest, dopustiti, aby nám rukou po zádech jela. Též na tři kroky odstoupiti máme, sic bychom před čarami jisti nebyli.

Když čarodějnice někoho očarují, praví dle důmnění lidského ? ďáblovi slova tato: »Obrať se tam a vejdi v N., muč, trap a kousej ve jménu všech ďáblů.« Kdo pak nahý na hnůj sedne, chléb a sejr jí, pozbude to zlé. Prv než léháme, přepněme dvéře řetězem, aby strašidla a čarodějnice do světnice nemohly.

Když čarodějnice konopný provaz na sloupek u dvéří chléva pověsí, jej dojí a praví: »Gerte, přines mi mléka«, tolik mléka každého rána a večera dostati mohou, co jen chtějí; neb ďábel dojí krávy bohatého souseda tak dlouho, jak dlouho provaz dojí a pak mléko přináší. Z toho mléka nedá se dobře máslo dělati.

Když čarodějnice řekne: »Gerte, přines mi vajec«, přinese jich. Když žena máslo dělati chce, má muž třemi křížky do másnice píchnouti, neb tři kříže na ni napsati, aby odjala čarodějnicím moci, by neškodily. — Kde však másla není, tam ho tři kříže neudělají. Znají prostředky, by brzké stlučení překazily, ač na čarodějnice a ďábly nepomyslí.

Kouzedlnické máslo pozná se, když máslo ve vodě utone. Tučnost plyne svrchu, kouzedlnické máslo utone. — Takové máslo může jeden-každý udělati, poněvadž sůl těžší jest, než voda; tedyť kus másla jen hodně nasolme, a pak jistě utone. Není pochybnosti, že lstiví nepřátelé toho prostředku užívali, by toho neb onoho člověka v podezření přivedli.

Kočky považují za ona zvířata, v která se čarodějníci nejsnáz proměňují; a těch se bojí nejvíc, které jim z večera na oči přijdou, protože za to mají, že by to čarodějnice byly, ačkoli dobře vědí, že kočky nej-raději v noci na lov jdou, protože jich lidé a psi neplaší. Když se v domě neb na domě kočky hryží, tam prý se dobře neděje, neb v těch tvářnostech čarodějnice se navštěvují. — Staré ženy, které v samotě žijí, poněvadž přátelé jejich pomřeli, drží konečně s kočkami, s kterými důvěrného přátelství šetří. Tento lid má staré ženy beztoho v podezření a přijde-li ? tomu ještě to, ó pak jsou bez pomoci čarodějnicemi. Chvoj-štiště, stolička od přeslice, vidle, černý kozel, na kterých (čarodějnice) sedíce, ouzkým komínem do povětří se vznesou, a jako na rychlém perutí