(Z Hradišťska.) V listech snaží se písaři venkovští psáti spisovným jazykem, což i na této ukázce, jejíž original psán na růžovém papíře, snadno se pozná. Zdá se vůbec, že Kozárce zvonilo kolem uší cosi, co někde jinde četla nebo alespoň slyšela, jakkoliv u nás děvčata nejen assonancemi dovedou mluviti, než zhusta i slušné písně skládati, listy milostné mívají však vždy ustálenou jaksi archaistickou formu, do níž vklínují se jen násilně různé zprávy o domácích záležitostech. V ukázce naší náhodou jich není.

A jak ošetřujete malé děti?

A co, myslijú, že títok lidi včil se s tým (t. j. dětmi) možú extra--tovat? Kdeby na to nastačili, tolej mlíka kupovat? Dyž tak máme to dítě při prsu a nestačí mlíka, dá se mu co holt je: herteplovica, fazu-lovica, kmínová, alebo na sádle na řídko usmažený vajíčko! Dítě se navalí a běhá do třech štvrtí roku jak stupán! Vějú, to je všecko na zvyku! Lebo lukše omašcený, to je něco obzvláštního pro dítě u prsu! Nékerá panička by se zbřídila, kdyby jí chcel dítě tak nakrmit! Cumle už včil prestávajú, ale esce dyž to (dítě) nemajú kdy chovat, tož tomu uvážu cumel a ono to leží. Co sú tak ty možnější (== zámožnější), ku-pijú cucek (= gumový cucák), mlíka majú od kráv lebo od kozí dosť, tož to děti taky rády! Aji moc dávajú kafé s rohlíčkem, alebo na talířek mlíka a rohlíček do teho požvýchajú a to je dobrý pro ty maličký. Krupicu na mlíku taky pro ně vařijú a hovězí polívečka — to si taky posmakuj ú !

Aji temu dávajú rmenkovú (heřmánkovou) vodu ocukrovanú, to přej dobře spí. A lídi! Jednu ten náš kluk, jak byl u prsa — šak toť ide ze škole, bude mu 12 roku — ne a ne spať! Chodila jsem už jak mátoha slabá! ??? ?? s tebú, knote? Uvařila sem mu makůvku (makovice) a Bože! ono vám to spalo celých 24 hodin! Už sem myslela, že se věckrát neprobudí! Už věckrát — sem si povídala — makůvku vařit nebudeš! To sem zažila strachů, že se mi věckrát neprobudí. Nú náš kluk, dyž mě zas jednu křičíval — jak by ho na nože brál vám břeščel — tož co ? Já nazbírám brabčinců a uvařím! A taky po tem usnul ? Ale stařenka — to kerejsi dobrodinec jim donesl — na mě doletěli. „Ty přej hovado hovädský, dyť ho možeš tým otráviť, dyť môže z teho ostať hlúpej!" — M'bá, hlúpej! ?? ??? je brablec hlúpej pták? Dohopká do síně a zezobe kde co... Z Vel. Pavlovic.

Jídelní lístek z chudé chaloupky na týden:

Pondělí: Eáno hertepla pečená lebo chléb. Chlapi majú na goralku, popřejú si ju, jak kerej rád. Oběd: Herteplová polívka, fazule s herteplama. Večeřa: Zahřeje se, co ostalo od oběda, ná, negde^ jak ráno tak večír „ohlídance" (t. j. marně se ohlížejí, kde ?? ? snědku, není-li, nejí se!). Což hrubí, ti už uvěřijú, ale tý děti! Dyž můj stonal k tej smrti, dostávali sme z nemocné kase 2 zl. 85 kr. na týden. Z teho živte troje krků a gde potom topivo a háby! Já okolo něho, tři malý děti! Tož tá nejmenší, seďa u něho na posteli: „Tatínku, já byšem papala!" On: „Ale dej už pokoj, dyť nic nemáme!" Než tý věcí už ani