Ve štvrtek to chlapci už od Božího rána chodili po dědině a zapentle-ného barana nosili. Ten byl uvázaný na pérací (kde se. pere) stolici. A to tak až do večera chodili. Večír ho zabili a byla trachta. Prvej to bývalo esce ináč: Dyž s baranem došli ? hospodě, tož mu sťali kosířem hlavu. Ale potem sa to nesmělo dělať! A včil už řeknu néni nic, včil je všecko potichu, jak by ani pacholků a dívek ani nebylo. Za chvílu bude celý svět mrtvý ....

A dyž měl chodiť Mikuláš, tož gde jaký pacholek, gde jaký po-bůnek a ogara (chlapec) malý,, to už měli všeci tatary (biče) napravené a jak přišel večír, tak všeci na ně práskali, až sa v dědině žleby rozléhaly. To říkávali, že sv. Mikuláš nemôže vyjeť .... A věc vykladať už nebudu, dajte mě dnes už pokoj! Z Bil o vi c u Uh. Hradiště. ¦

Co děláte v zimě?

Roby vařijií, popravujú a poklúzajú dobytek, chlapi dělajú obřísla, mlátijú mlátičkama ručníma lebo kouma, děvčice šijú, vyšívajú, včil aj štrykujú, lebo derú peří, čtnú, obírajú čočku, fazole. Na potom se řeže sečka, opravuje se hospodářské nádrabí, popravujú se ploty, dveřa, aj dříví se řeže, vyváža hnůj, přebírajú nahnilé zemjáky, otrhávajú kle ze zemjaků. — Baby dělajú — klebety.

Karmin*) (zabíjačka) u sedláka.

Ja, oni s tým nedělajú žádný trýle a orací: Itrnice, jelita krúpový a už je to. Negde ty „dandule". To nasekajú prorústlýcho masa z krku, posekajú na gróbsko; pepř, nový koření, marjánkový plevy, sůl, potom s tým do střev a do komína hudiť! Ale piplá se s tú zabíjačku skorém všude dva dni. Na druhej deň to si pozvú kmotrů, švagru lebo tak z rodiny. — Ná, to je napřed obarovica (polévka z jelit), pak svíčkovica se zelím, itrnice a jelita krúpový. Bez vína, to se ví, to nemôže zakončiť. Ale jak tyto roky — ani u sedláku ho nebylo! Jdú špatný roky na víno. Musela byt ají dobrá goralka. Negde ty ženský aj koblihu lebo trdelníků (zvláštní pečivo) si na ten karmin nasmažijú, ale málo gde.

Z Vel. Pavlovic.

Pastýři přestali pást, co se potrhaly a rozdělily obecní pasuňky. Ešče potom měl na starosti kravák obecní bejky. Ale tak štyry roky dala ich obec na tři roky do pachtu. Co ty bejky opatroval, měl 13 rýnských ročně. Pastýři měli od jednej krávy ročně 60 kr. a čtvrt pecna chleba, čtyry funty tvarohu, jeden žídlík másla. Na sv. Jiří chodili o „příuček" (že přiučí dobytek, dyž začíná ho vyháňať na pastvu). To dostávali múku. Štyrykrát za rok chodili o koláče: na velký svátky a na body. Kolikrát jich snesli, že jich nemohli postačiť sněsť. Tož jich aji prodávali. Pozděj im dávali negde štyry grejcary za koláč. Lakomý hospodyně pekly pro nich extra z černější múky. Pastýř měl kromě kocara