však za svý peníze, huď samečka anebo toho piva vod pana Kračmera soudek dostati. Neb mohu vám voznámiti, že ty tři flašky piva, které sem sebou domů přivezl, jak přes noc vychladly, nechtěl bych vína píti! Á má manželka praví, že jak živa lepšího a čištčího na ty barvě piva nepila. Go by kolivěč stálo, by pak celý sud byl, já to všecko rád zaplatiti chci. Což věřím, že má potřebná žádost při vás svý místo míti bude. Vodpovědi s vykonáním prozby mý přátelsky žádám. A s tím sem všecken váš. Pán Bůh rač dáti nám v dobrém zdraví šťastné shledání. Datum v Nymburce v outerý Svatodušní létha ??96. — Vácslav Perger z Altenpergku a na Bílejch Dvořích nad Mrlinou, Jeho Milosti Císařské vejhěrčí kraje Hradeckého.

Post scripta. A vedle toho, laskavý a můj vzláště milý pane bratře, nahodilo mi se právě dobře, že zejtřejšího dne pan Mikuláš, quartirmaistr nad těmi tisíci koňmi, kteří zde mustirováni bejti mají, za nějakejmi pilnejmi potřebami do Prahy jeti se strojí. Ten jest mi, jako můj milej pan syn, připověděl vědérko takového piva přivézti. Kdyby já té lásky a přátelství užíti mohl, aby mi u pana Kračmera takový piva mohl vobjednati, byl bych rád peníze hned za ně poslal, ale nevím co. Dá to Pán Bůh, když do Prahy přijedu, rád s poděkováním zaplatiti chci."

Vyzovský okres patří ? chudému kraji moravského Valašska, kdež obílí pro domácí potřebu nedostačuje, a toliko ovoce, když se urodí, obyvatelstvu na čas z bídy pomůže. Hlavní stravou lidu jsou zemáky. Přijde-li živelní pohroma a nepovedou-li se zemáky . s ovocem, panuje v celém kraji bída a nouze.

Nejinak bylo r. 1771. Rok 1770 byl mokrý. Voda zničila veškeru polní úrodu a nadělala nesmírných škod. Ovoce též se nepovedlo. Po chladném, deštivém létě a podzimu následovala tuhá, dlouhotrvající zima. Lidé neměli čím se nasytit a kradli, kde co vzíti se dalo. Ano i několik loupežných vražd bylo spácháno.

Blížilo se jaro, a nebylo čím pole oseti. Dobytku neměli též co dáti. Nouze dostavila se plnou měrou. „Die Noth ist heuer entsetzlich gross!" stěžuje sobě úředník panství Vyzovského v listu milostivé vrchnosti znějícím. Lidé hladem takměř zmírali. Aby poněkud jen hlad svůj ztišili, mleli na ručních mlýnech pupeny březové jakož i kůru, ze kteréžto směsi pečivo sobě připravovali. Pro dobytek byli nuceni na celém panství doškové střechy na řezanku'strhovati. Ano, též jedlové větve bylo třeba za píci dobytku předkládati !....*)