Předchozí 0154 Následující
str. 127

Jakých pověrečných předmětů jiných užívá lid při léčení (hromový kámen, košile panenská a j.j.

VII. Léčící osoby a jich poměr ? nemocným. Jak nabyl lidový lékař své divotvorné moci, kdo se tomu přiučil? Zvláště všímáno budiž specialistů (tak na př. někteří zabývají se jen frakturami a pod.). Honorář lékařů.

VIII. Různí. Poznámky všeobecné, jako: hygiena, kosmetika, názory o zdraví, životě, smrti a životě posmrtném, obřady a pověry při těhotenství, porodu, křtu, šestinedělí, smrti a pohřbu, výchova dítek atd.*)

Pověsti o jenerálu Janu Šporkovi.

Podává F. Otruba.

Hrabě Jan Špork, jemuž dal císař Ferdinand III. panství lysské v odměnu za služby válečné, stal se brzy po své smrti pro hrdinské činy své a štěstí válečné, jakož i pro své bohatství předmětem vypravování lidového, a tak vznikly o něm záhy rozmanité pověsti. Pověst o původu Šporkově, kterou níže uvádíme, vypravuje se dosud nejen na bývalém panství lysském, nýbrž i na Královédvorsku, kde Šporkův syn František Antonín založil na panství svém v Kuksu klášter se špitálem. Vypravuje se takto:

Špork narodil se asi před 200 lety v obci Hroněticích. Jeho matka pocházela ze vsi mladé a vzala si nějakého prušáckého vojáka, který se jmenoval Špork. Když zemřela, bylo jejímu synáčkovi sedm let. Chodil světem jako opuštěný sirotek, až se ho ujala nějaká výměnkářka v Kosto-mlatech. Když povyrostl, šel do služby k ponocnému a pásl vepřový dobytek. Již tenkráte býval hrdinou a ničeho se nebál. Jednou našel čarodejníckou knížku a naučil z ní dobytek rozmanitým podivným kouskům.

Jedenkráte šlo tudy vojsko a důstojníkovi se chlapec zalíbil. Ptal se ho, čí je a zdali by s ním jel. Špork zahnal svůj dobytek domů, schoval hůl do dubu, knížku vzal s sebou a šel s důstojníkem. Ten měl také syna a chtěl dáti oba chlapce na studie. Ale jim se učení nelíbilo, lépe se jim líbil stav vojenský. Dali se tedy ke kyrysarům. Špork se velmi vyznamenával a brzy se o něm rozhlásilo, že umí všelijaké podivné věci. Jednou byl důstojník, u něhož Špork byl, na hostině. Ke konci hostiny nedostávalo se jim vína. Tu pán Šporkův pravil, že má takového člověka, který přinese víno za dvě hodiny z Italie. Ostatní důstojníci nechtěli tomu věřiti a vsadili se s ním o velikou sumu peněžitou. Pán poslal Šporka pro víno, ostatní pak poslali proti němu čtyři


*) Bedalcce Českého Lidu s ochotou přijímá všeliké příspěvky druhu naznačeného a zodpoví dotazy v této příčině.

Předchozí   Následující