to je. Vzala dukáty a schovávala je po celý rok, až jich byla bečka. Po roce chtěli chlapci vystoupit ze služby, a kupec jim okázal peníze, které za celý rok pod jejich hlavou našla jeho žeua, a řekl: „Vezměte si, co chcete, a až se vrátíte nazpátek, stavte se pro ostatní." Chlapci odešli do světa; jeden se dal na pravo, druhý na levo.

Mladší bratr přišel na hospodu, kde byla šenkýřka a dvě dcery. Ty dcery uměly dobře hrát v karty, a obehrály toho pocestného n a čisto. Když už neměl peněz, řekl jim, aby toho nechaly až do rána, potom že bude mít peněz dost.

Ráno vstal a měl dukátů dost pod hlavou, tak že všecko zaplatil a zůstalo mu ještě. Dcery se divily, odkud tolik peněz nabral, a on jim to všecko řekl. Ony mu nachystaly cosi do vína, aby zvrátil. Když i ten podivný ptačí žaloudek vyzvrátil, vzala ho mladší dcera, vyprala, polkla, a chlapíka vyhnaly ven.

Šel tedy dál a měl velký hlad. Na jedné louce našel š t o v í k a najedl se ho. Sotva ho okusil, stal se z něho kozel, a skákal okolo keřů, mlsaje rozličné \bylinky. Když jednu bylinku požil, stal se zase mládencem a řekl sám ? sobě: „Počkejte, já vás dostanu." Natrhal obojí trávy té a šel zrovna do hospody. Povídal jim, že nese špenát nového způsobu, tuze vzácný, aby ho přijaly darem, ale že jim ho musí sám spravit a na stůl přinést. Kuchařka ho okusila, a byla hned kozou; přišla děvečka a vyháněla kozu. On jí řekl, aby též okusila, a byla též kozou. Potom i ty dvě dcery s matkou staly se kozami, když toho jídla okusily. Děvečce a kuchařce dal té druhé trávy, a zase jim pomohl; ale ty ostatní nechal tak. Dal dělat na ně chomouty a ujel s n i m a pryč.

Přijel do jednoho města, a tam stavěl král veliký zámek. To byl jeho bratr, který to srdce podivného ptáčka byl snědl. Sediaci dováželi kamení, a on také s těma kozama vozil, ale nakládal víc než všichni. Král ho poznal a ptal se ho, kde ? těm kozám přišel? On mu to všecko pověděl. Král naň doléhal, aby těm kozám zas pomohl. Stalo se. Když z nich zas byli lidé, vzal si tu mladší dceru za manželku, která ten žaloudek snědla, a byli bohati, že každého rána měla pod hlavou hromádku dukátů.

Myslivec měl tři syny. Když umřel, vyhnali vdovu jeho i s dětmi do světa. „Půjdeme, kam nás oči povedou," řekla vdova. Přišli do hor a nemohli z nich vyjíť ven. Udělali si tedy oheň a zůstali tam. Nejstarší synek, šel na drva a vzal pušku s sebou. Podařilo se mu, že zastřelil zajíce, uřízl mu uši, strčil je do kapsy, a zanesl pečenku matce a bratrům. .

Šel druhý syn na lov a zabil lišku, vyloupal jí oči ä jazyk, a strčil to do kapsy. Maso donesl matce a bratrům.

Třetí zabil na jedli veverku, vyloupal jí oči, schoval je, a maso upekli.