a ke svadbě vola, 2 korce žita a korec pšenice. Dětem již odděleným po ]0 kopách „a kdyby koho Pán Bůh neuchoval, aby na všecky spadlo." — Kdyby se matka se synem srovnati nemohla, má jí syn vydati ročně: dva korce žita, korec pšenice a vykázati 5 záhonů ? užívání na předivo, zelí a vaření a kus louky."

Jak byly děti děleny? Grunt dědil obyčejně nejstarší syn nebo nejstarší nevybytý syn. Často nikoliv.

Vavřinec Vítek z Krásné Vsi poručil grunt svému bratrovi v 180 kopách, které dostala dcera. Martin Malý z Lezníka (1570) poručil statek dceři, dva synové a dcera druhá dostali jen díl na penězích. — Eoček z Bučiny poručil statek tomu, kdo ze dvou synů a dvou dcer bude se ho chtíti ujmout a to ve 150 kopách pro ostatní. Starý Mach z Pahory (1571) poručil statek mladšímu synovi. Pro matku a ostatní děti vystavěl v sadu chalupu, kterou po matčině smrti měl děditi nejstarší syn. Tak vznikaly chalupy podruiské, bez polí. Ondřej Ruláček z Osika (1568) poručil statek mauželce v 150 kopách, které má synovi a dceři vyplatiti. — Dě :.- ;ody kdokoliv z rodiny grunt, ostatní obdrželi, obyčejně rovné podíly na penězích K tomu dostaly dcery „předem" po krávě, „vejpravu« (zavití, vejdavky). Výprava (nynější výbava) záležela obyčejně z jednobß lůze >at.ň pernatých, ze šatů chodících (stávaly 4 až 7 kop) a z dřevěného nádobí. Syn dostal „předem" koně a něco na svadbu; obyčejné korec pšenice, korec žita, tele nebo volče. Někdy se ustanovila jen svadba na stoly; na 2—3 až 8 v německých vesnicích až „na půl" neb „na celou ves". V českých vesnicích nebývala tak četná, ačkoliv Rozen z Bučiny ustanovil každému synovi také vola, „týle 2 korce pšenice a dva korce žita." Tedy svadbu už dost slušnou! Ze zápisů viděti, že jen synům se poroučí na svadbu, dcerám nic; byla tudíž strojena vždy jen u ženicha.

Že by kdo byl vyděděn, nalézti lze jen zřídka, a tu vyděděný byl. vždy syn. Jan Doseděl ze Seče (1562) poručil statek dětem na rovné díly, kromě syna Matěje, který ho poslouchati nechtěl; toho 10 kopami odděluje. Tedy pro neposlušnost ho vydědil, jindy proto, že ho „už dosti stál«.

Semo tamo otec některému svému miláčku „lepšil« nějakou kopou, nebo něčím jiným. Též dělíval nestejně. Petr Syč z Hrušové poroučel: synu Svatošovi 200 kop, Janovi jen 100 kop, Zuzaně, dceři 100 kop. Smola z Kornie nejstaršímu Jakubovi poručil statek, druhému synu 50 kop, dcerám Dorně 40 kop, husy a jalůvku, Kateřině 30 kop, Maruši 30 kop, Zuzaně 30 kop.

Matka, vdova, mívala při statku do smrti „stůl", krávu a společný byt. Při oddělení má míti u Smolu v Komicích macecha v komoře byt, ročně kopu, korec žita, půl korce ječmene, věrtel pšenice a po záhonu lnu, konopi, zelí, mrkve a cibule. Bývalo to při oddělení obyčejném.

Poručníků bývalo více, 2 — 3, jeden z nich zpravidla rychtář. Odměnu za to nemívali; Skeřík z Nedošína poroučí jim však přece „za