Oba. Již jsme na odchodu byli; ale že náš otec milý, jakmile od soudu přišel, bez prodlení paď a umřel, proto vás pokorně žádáme, byste dopřál nám jej pochovati, pak se chceme hnedle odtud bráti.

Soudce. Kdy pak nám už pokoj dáte ? Hned jak otce pochováte, pohřbíte do černé země, pryč odtud, proklaté plémě!

Oba. Jsme takové náklonnosti. Děkujem Vaší Milosti.

Mladší syn (ke staršímu). Schystej všechno ? pohřbu brzy, neboř mne zde všechno mrzí.

Starší syn. Připrav ty se také hbitě, vždyť jsi rovněž jeho dítě. Hleď, bys kostky, karty mu dal, vis, že na ně pamatoval, dříve než se na věčnost bral. Korbel též mu dáme k tomu, co bude do toho komu !

Mladší syn. Dřív než do hrobu jej dáme, písničku mu zazpíváme. (Starší syn stojí u hlavy, mladší u nohou otcových.)

Starší syn (notuje). Ut re mi se fa sol la.

čert. Snězte něco z kysela! (Přiskočí ? ležícímu Masopustu, usedne na bobek a vařejkou bubnuje mu dle taktu písně na břicho.) '

Oba synové (žalostně zpívají). Mějte lítost, páni, kteří jste tu s námi: Masopust umřel, Půst vrch obdržel. Plačte vy řezníci, mistři, tovaryši, nyní už chasa nesmí jíst masa. Plačte vy šenkýřky, věrné tovaryšky, u vás on dlíval, nerad rozlíval. Již ho nesem ? hrobu všichni v tuto dobu. Dobře se mějte, půst okoušejte —¦ v tuto dobu, v tuto dobu.

čert (vyskočí a zvedaje Masopusta volá). Hihi, haha, Masopuste, vstávej, vstávej, vzácný hoste! Vstávej velmi v rychlosti, ponesu tě do propasti. Vřelý olej budeš píti, smutný taneček tam míti a koblihy usmažené jak železo rozpálené. Vstávej, vstávej! (Odnese Masopusta.)

Tím končil masopustní děj. Pro úplnost podávám ještě, kterak byly účinkující osoby oblečeny. Masopust měl široké červené kalhoty, modrý pás a pestrý plášť. Na hlavě měl turban s korunkou. Synové jeho oděni byli podobně, měli však ještě dlouhé šavle a turban bez korunky. Soudce oblečen byl v černý šat; hlavu jeho kryl cylindr. Půst s obíleným obličejem zahalen byl v bílý plášť, čerta zdobila pak známá jeho uniforma.

? ástupcem pána byl na vesnici rychtář, bud dědičný, buď volený,

ale pánem volený. Povinnosti jeho vypisují se v hamfeštu rychtáře

oseckého, daného Vilémem Kostkou z Postupic roku 1515., takto: „Lidi

mé v té vsi má říditi a spravovati, od nich poplatky a důchodky panské