Anna; pak byla jest s nebožtíkem Albrechtem; najprv jměla s ním dítě; pak to sú děli, kam sú chtěli. Potom byla s panem Janem, jeho synem, s Alšovém [sic] bratrem; tu je pak ona měla s Janem a má je ještě, druhé dítě. Pak byla sem já příchozí u ní; a že sem druhdy sklidila, i svěřila mi se některého času o tom, abych nepravila žádnému, ani muži svému; povíš-li, já do tebe kradmo nůž vstrčím. A já sem pověděla: milá paní, nepovím. I bála sem se toho, že pravila, že do mne nůž vstrčí. A bylo v komoře, kdež léhala, když pana Jana doma nebylo. I učinila takto: Víno to, které sem já jí v flaši byla přinesla, i ulela [sic] do žejdlíku, vomočila šat čistý i vyměje sobě podpážďma obojí, potom vymějíc i schovala to zase do žejdlíka. — — Potom, když jest on doma byl, ona jest mu z toho druhdy udělala zuffen [sic] a druhdy tak píti dávala. A z toho pan Jan chřad vždycky; a druhdy byl co buk. A já sem potom panu Janovi pověděla: milý pane, však dává vám to víno jakejs, někdy za to snad hrdlo dáte. A on pověděl: co ty to mluvíš; onať by za mne hrdlo dala; jest ona kočička má. Pak pan Jan ji miloyal věrně, než ona nevěrně mu a zrádně učinila. Však pak umřel ten tejden před naším posvícením. A toho sem bohdá svědomá, což sem tu koli svědčila."

Zdaliž paní Anna či Voršila na panu Alšovi Cynadrovi z Újezdce co vysoudila a jakou odplatu za činy své dostala, o tom nepodařilo se bližší zprávu nalézti.

Jak se zakázané knihy zabavovaly, toho pěkný příklad podává níže položený rozkaz od císaře Eudolfa II. panu Heraltovi Václavovi Lib-štejnskému z Kolovrat a na Janovičkách dne 7. listopadu 1602 daný, aby po postile Filadelfově na jarmárce v Hoře Kutné s rychtářem městským pátral a našel-li by u knihařů nějaký exemplář, ten ihned sebral a zatím na radnici uložil. Rozkaz ten, jehož původní koncept ? archivu musejním se zachoval, zní takto: „Heraltovi z Kolovrat. Eudolf ec. Uro. v. n. m. Nepochybujem, že o tom vědomost máš, že sme postillu Filadelfovu netoliko v království českém, ale i v jiných zemích našich zapověděti ráčili. I poněvadž se nyní na Horách Kuttnách jarmark držeti bude a nepochybně že tu také někdeří kněhaři ? témuž jarmarku přijedou, protož tobě poroučieme, aby do Hory sjel a příjma ? sobě rychtáře našeho toho s pilností šetřil, jestliže by taková kniha, jedna nebo více u kderého z kněhařů nalezena byla, jim je pobral ą do dalšího poručení na rathouz Horský ? opatření složiti dal. Na tom ec. Dán na h[radě] n[ašem] p[ražském] ve čtvrtek před sv. Martinem létha .1602." — O postille té viz Zíbrt, Sborn. Histor. V.