K čemu se zneužívalo tělíček dětí mrtvě narozených, nekřtěňátek, od lidí zločinných v XVI. století, to poznáváme z výpovědí, jež na právě města Kostelce nad Černými lesy učinil Jan Škoda, syn Jana uhlíře ze vsi Černých Voděrad, byv v pondělí po sv. Maří Magdaléně léta 1590 dvakráte n? řebřík dán. Opis výpovědí těchto nadepsaný: „Tento výpis zločinného vyznání vydán jest od práva města Kostelce nad černými lesy z kněh smolnejch a pečetí téhož práva jest upečetěn. Jenž jest datum v městě vejš psaném v pondělí po sv. Matěji apoštolu božím létha etc. L. XXXXI0." nalézá se nyní , archivu musejním. Z něho poznáváme všecka lotrovství, která Jan Škoda s dvěma druhy svými tropil a za která od práva uznáno, „že má čtvrcen a na šibenici rozvěšen býti".

O upotřebení těl nekřtěňátek nalézáme ve vyznání tomto následující : „Vykopali Vlček jinak Vítek, který se mnou vzat jest, a já s nimi to nekřtěňátko u Božích muk u Lipan. Spálili sme je na prach a sypali sme jej do studnic, do vod, kde koňům vodu brali. Tak sme dobytky trávili a sušili tu, kdež se nám dobře líbilo; i u pana Kutovce do studnice. Suchej u Adama krčmáře v Vrbčanech, Kroupa u Chrousta, Petr po-hůnek u Kříže sypávali prachy z nevinňátek a dobytky sušívali a bejvali mezi námi. Z toho nevinňátka u Lipan žilky vyřezávali a z nich svíčky dělali. Pokud ta svíčka horala, když sme do nějaký komory vešli, žádný nemohl procítiti a nás jíti. Nějaký starý Beneš pacholek tomu nás naučil, kterejž tak jednom po pacholcích chodí; o tom nevím, kde jest; jest mu do půldruhý kopy leth. Adámek u pana Lána a Vašíček Jakobyl na Votelči dvoje Boží mouky [sic], jedny u Kouříma, druhý u Chrašťan vyloupali, že koňům vopravovali. Josefovi ovčákovi, kterej v Vežertích bejval, prodávali sme prachy z nekřtěňátek, z Božího umučení a z holení pálených. Za to nám dobře platil. On takový prachy do vod po bravách sypal i do studnic a tak tím dobytky trávil. Na tom umříti chci, že jest to tak. V Chotejši Benešovi, tomu starýmu pacholku, všelijakých věcí iPobrali, kterejmi dobytky se tráví. Sousedé od něho to vzali."

Jak poměrně nepatrné věci postačily, aby člověk v XVII. století z čarodějnictví podezřelým se stal, toho zřejmý důkaz podává osud Jana Holého, podaného pana Viléma Oldřicha Střely z Kokyc, na Štěpánově a Cerhenicích. Týž přišel dne 26. února 1648 s Matějem Plachtou do brčmy v Cerhenicích, kdež zastali četnou společnost. Jeden z ní, Lukáš