Předchozí 0206 Následující
str. 179

Výpověď tuto doplňuje „Jan Podskalský, kantor ? erben s k ý, učinivši přísahu podle práva a zřízení zemského svědčil takto: nCo se stalo v krčmě Cerhenský dne 26. Februáru sem viděl. Když Jan Holej příjdouce ? našemu stolu vyňavši z pravé kapsy prach, hned ho jest nám do konivky, z který sme pili, vysypal. Já pak viděvši to, že Rudolf Kal ho za ruku popad, tato slova mu mluvil: ,Hej, Jene Holej, ty opět nětco nám děláš.' A on ho po tváři pohladil, aby mlčel. Tu sem hned nechtěl toho piva píti a jiným sem ho zbraňoval, aby nepili. On pak Šimon rychtář Rateuský nechtěl mi důvěřovati, ale se ho sám vyptával a on mu se dobrovolně přiznal, že jest to učinil, abychme to spolu všickni vypili. Tu Šimon rychtář popadši ho za krk, jakoby ho zaškrtiti měl, mluvil mu tato slova: ,Ty lehkomyslný zrádče, což nám to činíš? a vypiž nám to pivo hned sám!' A on nechtěl. Tak z velikého přinucení od Šimona rychtáře musil. Nemohouce vypiti to všecko, jest to na zem vostatek vylil. Potom pak, když byl Jan Holej na dvoře JMti páně v sloupu mrskán provazy pro svý čáry, to sám [sem] slyšel a viděl, že jest se přiznal předně, že jest kostel Dobřichovský skradł a zloupil, z kteréhožto kostela některé posvátné věci se u něho našly; po druhé, že jest pro jednu ženu (majíce prvé svou) jednomu pacholku jménem Martinovi udělal, tak že jest otekl, a že mu chce zase v osmi dnech pomoci; druhému pacholku Matějovi Moudrýmu, že mu železa srazil, za tou příčinou, že s ním nechtěl píti. — Dáleji co se trestání jeho dotýče a mrskání, tu sem na něm žádný rány ani kosti zlámaný ani skrvavení neviděl. Protož co sem slyšel a viděl, .tak a nejinač jest. Více nic.«

Podobně V3'povídali poddaní Matěj Plachta, Martin Horkej, Matěj Siřena, Lukáš Syrovej, Martin Máša, Jiřík Janotů, Matěj Moudrý a Rudolf Kalí; jasně a přesně farář v Dobřichově P. Jakub Jan Hryskiewicz.2)


2)Ten ovšem vypovídal latinsky a sice takto: „Anno Domini 1G48 Febr. 26, qui erat dies Jovis, oblatus est unus de veniflcis illustrissimo baroni (titulus) nomine Joannes Holý, qui subito incarceŕatus et fimibus flagellatus infra scripta fassus est: 1. Quod veneno infecerit unum de famulis nomine Martinům ob unam vetulam; uterque enim eam sibi matrimouio jungi deside-rabat, quamvis praefatus veneficus ob sua nequam fácinora a propria coactus sit aufugere. Nihilominus tamen praedictum Martinům in spacio.octo dierum vult juvare. — 2. Fassus quoque est, propter exercenda veneficia sacrilegas manus rebus Deo dicatis in templo Dobržichoviensi injecisse, quae apud eum inventae sunt. — 3. Ore pleno evanuit, quod Mathiam Maudry infascinarit impotentemque ac inhabilem ad consumandum matrimonium efíecerit hisce formalibus: Železa sem mu srazil. Quaesitue cur nam id fecerit; nullam causám ipsi fuisse, nisi quod tam cum ipso quam caeteris ejusmodi farinae hominibus helluare noluerit. Tandem coactus, utrum per eum mederi possit, in haec prorupit verba: A me nequaquam, nisi peritiorem in hac arte in-veuerit. — 4. Post obitum maledictae memoriae hominis ego sepulturam in cemiterio interdixi et una cum generoso domino Wenceslao Dobranowský de Dobranow, domino in Hradenín, nec non generoso domino Adalberto Růžowský de Růžow et duobus judicibus cadaver maledictum inspeximus, in quo nec scissura alia nec sanguinis eífusio nec ossium fractio apparebat. Inde sequitur non flagellationem funium sed venenum, quod aliis vesperi

Předchozí   Následující