mu prodán, Parízek nemohl pracovati i chodil žebrotou. I rakev, kterou si byl v lepších časech zhotovil, z nouze prodal.

Zemřel asi v letech šedesátých. V Králově Městci i na okolí dosti je dosud jeho prací, i bylo by záslužno snésti některé výrobky jeho do oddělení pro umění lidové v Museu království českého.

Ve Smidarech na Bydžovsku žil všeuměl Josef Novák. Narodil se v Nechanicích, vyučil se dýmkářství, usídlil se ve Smidarech. Tu zabýval se hospodářstvím a při tom provozoval klempířství, soustružnictví, hodinářství a podobné mechanické práce. Zhotovil ze dřeva i z kovu a opravil vše možné.

Vypravovával sám o sobě: „Chtěl jsem si postaviti komoru. Zabil jsem kozu, stáhl s ní kůži, vydělal ji a udělal z ní zástěru. Pak jsem navezl kamene, přitesal jej a komoru postavil a pokryl. Ale přece jsem na něco zapomenul — na úřední povolení a musel jsem zaplatiti 5 zl. pokuty."

Smidary bývaly stíhány každoročně rozvodnením rybníka „Potisvět" (Podsvět) řečeného, jehož hladina byla v rovině s vodou řeky Cidliny. Nikdo nevěděl rady a pomoci. Novák pomohl. Vodu z rybníka umínil si provésti potrubím skrze Cidlinu do polohy a řečiště nižšího na druhé straně řeky položeného. Přibrav si pomocníka mistra koláře, vyměřil trati, zniveloval a práci podnikl s plným zdarem.

Novák byl povahy vážné a samotářské. S lidmi neměl spolků. Ničemu se nedivil, maje přísloví: „Mnoho lidí mnoho ví.8 O věcech obecných a veřejných měl vlastní a původní náhledy. Eád jsem celé hodiny poslouchal jeho rozumování. Byl střídmý a šetrný. Zemřel r. 1889.

V Kostomlatech u Nymburka žil před drahnými lety rolník Antonín Němec. Hospodářstvím nerad se zaměstnával, zabývaje se s velikou náruživostí malířstvím a řezbou. Namaloval křížovou cestu pro tamní chrám Páně a vyřezal z kamene i ze dřeva mnohé pěkné věci. Konvice na pivo z jediného kusu dřeva uměle vyřezávaná a obrazy okrášlená vystavena byla na jubilejní výstavě r. 1891 v České chalupě. Z kusu toho dá se souditi, že měl vkus umělecký. O vzdělání jeho a dalších osudech není mi.ničeho známo. Věk a působiště — Kostomlaty blíže Lysé n. L. — potvrzují úsudek, že se vyvinul pod vlivem vzděláva-telných a uměleckých, snah hr. Fr. Šporka.

V Pískově Lhotě na Poděbradsku žije dosud starý mistr kolársky J. Charvát. Narodil se r. 1825 v Eakousích. Za padesátiletého řemeslo-Tání získal si pověst dovedného a umělého mistra. Kdo by pomyslil a nedivil se, že v kolářství, při obyčejném selském voze a pluhu možno mluviti o práci umělé a vkusu. A přece! Klanice, rozpěráky, rozporky a jiné součásti vozu Charvátova poznati lze jediným pohledem po pěkném tvaru a ozdobě. Dle jeho vzoru pracovali okolní koláři „každé říznutí", jak se mi řeklo. To však není vše. Mistr Charvát je dovedný houslař. Na skladě míval vždy desatery housle vlastní výroby, které mu šly na odbyt. Ukazoval mi několikerý housle pěkného tvaru. Také jsem tam spatřil nedodělanou basu. Houslař Charvát dělal již před lety to, co činí