dnešní houslaři, — napodoboval staré mistry. Ukazoval mi své míry a. šablony mistru vlaských i českých.

Pátrajíce po mistrech všeumělích, slyšíme mnoho věcí zajímavých, o svéráznosti našeho řemesla svědčících. Sbírejme paměti ty, aby neklesly v zapomenutí!

Jako jiné lidové obyčeje a zvyky, tak zvláště slavnosti lidové upadají u nás čím dále tím více v zapomenutí. Slavnost stínání kohouta, konávána byla před několika desetiletími v četných obcích na Jičínsku, ale za doby naší již jen řídce sem tam v některé obci jednou za kolik let se provádí, a to nikoliv jako zvláštní slavnost, které obětováno bylo-půldne a noc, nýbrž jako programové číslo ku vyplnění odpoledního veselíčka posvícenského pro „podívanou". Řečená slavnost záležela pak z maškarního průvodu, celou obcí procházejícího, stínání kohouta a taneční zábavy. Průvod v letní neděli odpoledne po požehnání se seřadil a maje v čele hudbu se „ženichem a nevěstou" a maškarami (šašky, vojáky, myslivci, kominíky, židy atd.) prošel obec na označený palouk nebo pastvisko, sestoupil se v kruh a s mnohými průpovídkami a „říkáním" odsoudil živého kohouta (nařízením jičínského hejtmanství asi před 15 lety bylo zakázáno a od té doby používá se ? slavnosti kohout vycpaný) ku smrti. Odsouzenec byl za nohu přivázán ke kolíku uprostřed kruhu zaraženému a po té vkročil mládenec do kruhu a když mu dobře šátkem byly oči ovázány, tak aby viděti nemohl, dán mu do rukou buď kord anebo v nejčastějších případech obušek a pouze jedna rána mu vyhrazena, aby ortel smrti na kohoutovi vykonal; podařila-li se rána, dobře, netrefil-li, zaplatil pokutu, jež určena byla dílem na muziku, dílem na pivo, dílem na zakoupení odměny pro vítěze v tomto zápasu trefování se do živoucího cíle. Pak přišel druhý, třetí atd. z mládenců nebo maškár na řadu. Kány chybující cíle, různé vtipy, gesta „stínajícího" mládence,, zúmyslné a škádlivé odvádění zápasníka od cíle atd. bavilo diváky tak, že časem překonána byla i muzika výbuchem nevázaného smíchu. Tomu, kdo kohouta dobyl, zahrána „tuš", odevzdána odměna a on v průvodu slavnostním odveden do hospody ? hodům a tanci, při němž oslavenci vyhrazena byla zvláštní práva, na př. sólový tanec, volný výběr tanečnic, volba písničky atd.

Stínání kohouta nebylo konáno ve všech obcích stejně. ? mé žádosti vypsal pan učitel Tauchman podobnou slavnost lidovou, kterak konána byla naposledy r. 1891 v obci Brdě pod Rumburkem. Děkuje mu