Český dům.

Zápraží má velmi mnoho názvů. Tam byl střed „společenského" života na vesnici. „Besedy" konány za přívětivého počasí vždy na zápraží. Zápraží povstalo obyčejně nasypáním kamení a hlíny a udupáním. Z toho vznikly některé názvy. Zásep říká se obyčejně v.cechách,') na Moravě více násep2) s mnoha varianty3): valašsky a slovensky náspa (fern, sing : na náspě,4) na Zábřežsku násp (na náspě), na Kyjovsku a Brnenskú náspa (neutr, plur.: na náspech), na Jemnicku náspě (na náspách).

.Záprseň říká se v Čechách5) i na Moravě, zde obyčejně na Novomestskú.6) Na Hlinecku7) je záprseň u obytného stavení, kdežto zápraží u stáje sluje záhrobeň. Název ten vyškytá se i na Hořicku,4) též záhrobek.9) Jiné názvy osamotnělejší jsou v Čechách: z á b ř e ž í, zástěnek;10) na Moravě: valašsky předsíně k, lašsky p ohrádka, slovensky náľepek. ") Slezské pohrádce odpovídá polská p o g radka.1'2),

Ze zápraží jde se do obydleného stavení. Před domovními dveřmi leží práh, hornolužicky p r ó h, dolnolužicky präg (bulharsky též ?????, ????????). Je-li příliš vysoko nad zápražím, leží pod ním schod.

Každá jen poněkud větší usedlost uzavírá se dvojím způsobem. Dvůr s hospodářskými staveními zavírají vrata, obydlené stavení dvéře. Vrata (wrata, ????? všeslov.), lužický wrota (rusky ??????) stojí obyčejně v jedné čáře s čelem stavení. Jsou plně dřevěná, ze dvou velikých vrátnic.1'1) Vedle vrat pro pěší bývá branka, kudy se vchází na zápraží. Branka znamená někdy jen dolejší část dveří domovních u síně.14)