Dvéře je nejstarší forma slova toho15) sanskrtsky dvára. Na Podhalu říká se též dźwierze.1,6) Zvláštní tvar staročeský je dveří,17) na východní Moravě dveři.18) Zdrobnelín užívá se mnoho: dverce říkalo se v 14. stol.,19) což se zachovalo dosud ve Slezsku (dverca."0) V nových dialektech říká se d ví r c e21) (u Veleslavína d v éře e),22) častěji dvířka.

Staročeský tvar byl dřvi23) (polsky dosud drzwi). Lužické tvary jsou tvořeny od slova díra: dur j a, d źu r j a, žúr j ?.24)

Zadní dvéře slují pře laz25) (srovnej hanácký pří la z e k),26) bulharsky ????'???, ???????,27) lužický poślednie a, p ? si ?? ? ?.28) Dvířka sbitá z latí na Novomestskú slují lisa.29)

Dvéře otáčejí se obyčejně v stěžejích, ale u lidových staveb často vyškytá se točna,30) to jest trámec priostrený a zasazený do důlku v kameni neb "» tvrdém dřevě; nahoře je súžen a přidržuje se ke stěně dřevem polokruhovým s otvorem pro točnu, jemuž na Chodsku říká se pavouk. Do točny zadlabají se dvě silné lišty, jež na Chodsku i jinde slují s vlaky,111) na Hořicku lokte. Svlaky mohou se zadlabat do volného trámce (při ví r k a). Na Hořicku oba lokte spojuje šlahoun. Někdy mají dvéře, obyčejně malá branka, šprlení.32) U velkých vrat bývají úkolníky neb okolníky na ochranu zdi.33}

Jako celé dvéře, byly i různé zámky nejprve dřevěné. Původní prostředek zavřít dvéře je závora,34) slovo velmi staré, jež přešlo i do maďarštiny (z á vár). Významem patří sem lužické zasuwawa neb zasuwak35) a polské zapora.38) Brzy však zavládl v městech německý

l5) 1. recense bible Jud. 13, 1, ČČMus "864, 171. 16) Matlakowski, Budownictwo ludowe na Podhalu, Kraków 1892, 86. "j Život sv. Kateřiny v. 305. l8) Kott I. l9; Slovník Prešpurský (F. Menčík) 70. '") Hauer, Statek ve Slezsku, ¦Č!.. Lid III. .

2I) Hruška J. F., Statek i chalupa na Chodsku, Č. Lid II., Jirásek, Öst.-Ungar. Monar. 427.

**) řTomenclator 514.

23) Slovník Prešpurský 70: drzvi, odrzvie, protydrzvie.

24) Černý, Wobydlenje Lužiskich Serbów 1889.

J5) 1. recence bible, Soude. 3, 2*; ČČMus 1864, 165, 1.

26) Houdek V., Hanácký grunt, Č. Lid II.

27) ??????, ???????'?? ????, ?????? 1891.

25) Černý 1. ?

") Bartoš, Dialektologie II. 327.

30) Hruška, Statek i chalupa na Chodsku, ? Lid IÍ., Freiberk, Popis statku selského (na Hořicku). Národ. Sborník okr. Hořického 1895, 285.

3') Hruška 1 ? Slovník Prešpurský (F. Menčík) 71 má též „swlaczi".

??) Freiberk 1. ?

33) Hauer, Statek ve Slezsku, Č. Lid III.

") Slovník Prešpurský 71 uvádí slovo to; vedle toho v témž významu má slovo ssczenczi; Hanka (Starodávné slovníky 169) též styenezy (?).

35) Černý, Wobydlenje Lužiskich Serbów 1889.

36) Polaczek, Wieś Rudawa, Warszava 1892, 40. (Biblioteka „Wisły", Tom IX.) "