Zpráva o Moravě a Čechách z roku 1730.

Roku 1740 vyšel v Hannoveru první a r. 1741 druhý díl cestopisu nadepsaného: Joh. Georg Keysslers Mitglieds der Königl. Gross-Brittann. Societät Neuste Keise durch Teutschland, Böhmen, Ungarn, die Schweitz, Italien und Lothringen, worin der Zusland und das merck-würdigste dieser Länder beschrieben und vermittelst der Natürl. Gelehrten,, und Politischen Geschichte, der Mechanick, Mahler-Bau- und Bildhauer-Kunst, Müntzen, und Alterthümer erläutert wird mit Kupffern. Koku 1752. vydán v Altoně eestopis tento opět od přítele Keysslerova, Schütze, který jej opatřil poznámkami a Keysslerovým životopisem. Odtud dozvídáme se,*) že Keyssler C* 1693 nebo 1689, f 1743) již r. 1713 podnikl cestu po Německu, Nizozemí a Francii, ŕ. 1716 cestoval s vnuky hraběte Bernstorffa po Anglii a pobyl tam několik let. Po té r. 1727 a v letech následujících cestoval s nimi po Německu, Čechách, Uhrách, Švýcarsku, Italii a. Lotrinsku a cesty ty líčil v dlouhých a obsažných dopisech, jež později shrnul ve svůj cestopis. Posléze cestoval opět po Francii a Nizozemí a. po Dánsku.

V dopise 85. z Prahy 11. října 1730 a na počátku dopisu 86. z Drážďan 23. října (ve vydání z r. 1740—1, díl ?., str. 1034 a nn.) vypisuje Keyssler svou cestu z Vídně do Prahy a odtud do Drážďan, obšírně se zmiňuje o tom, co pokládá na Moravě a v Čechách a o Moravě a cechách za pamětihodné a zvláště dlouho prodlévá při líčení Prahy.

Nedal se z Vídně obvyklou cestou poštovního spojení, nýbrž přes Znojmo, Jihlavu, Čáslav atd., která je o čtyři míle kratší. Ze Znojma čili jak prý tam říkají Snojmo (Snaim), po cestě osmi mil přišel do Jihlavy, kde si všimnul silného soukenictví. Kraj je dobrý a celkem úrodný, podnebí však je drsné, studené, musí se skoro celé léto topit a třešně toho roku uzrály teprve počátkem, října.

Zajímavá je episodka, kterou tu vypravuje: Několik mil před Jihlavou leží městys Brtnice, jež patří hraběti Calaltovi. Na místě, kde stojí hostinec „u orla", stavěn byl evangelicko-luterský kostel. Tomu však opíralo se římsko-katolické duchovenstvo a dříve než byl dostavěn, převedeno bylo stavení ve vlastnictví mnichu Pavlánských, kteří nalezli tam útulek, když klášter jejich stojící na výšině nad Brtnicí vyhořel. Když pak klášter znova byl vybudován, pronajali mnichové své zatímní sídlo jako hostinec. — Na to navazuje poznámku o náboženském životě. Na Moravě je ještě mnoho evangelíků, kteří zevně se neliší od katolíků,