ale tajně konají své schůze a ani tu úplně sobě nedůvěřují pro časté zrady; ku přijímání odcházejí prý do sousedních Uher.

Prošed jen jihozápadním cípem Moravy a opouštěje již téměř její půdu, neopomíjí podle svého programu vylíčiti její stav; zajímá ho hlavně počet a hustota obyvatelstva, uvádí o tom zprávy cizí a připojuje k nim svůj výpočet a navazuje zároveň zprávy o Čechách a Slezsku.

Dle výpočtu Horníčkova (Österreich über alles, wenn es nur will) je na Moravě 500 měst a 15.000 vesnic, v Čechách 700 měst a 34.772 vesnic, ve Slezsku 411 měst a 29.000 vesnic. Ludwig (Germania Princeps pag. 401) udává pro Moravu 110 měst, 410 městysů, 500 zámků a 30.369 vesnic. Oba výpočty však jsou nesprávné a dovozuje to Keyssler srovnáním: Chursaské země dle zprávy Zechovy (Europäischer Herold) mají jen 225 měst a 5685 vesnic: Morava je třikráte menší — měříť .asi 7—800 čtv. mil — a nelze si tedy mysliti, že by měla až šestkráte více vesnic a že by tedy přes třicet jich připadalo na jednu čtv. míli. Vysvitne prý to dále každému ihned, uvědomí-li si drsnost a téměř lidu-prázdnost hornatých končin krajů hradišťského, přerovského, olomúckého ? brněnského.

Spoléhaje na mapu, kterou na císařský rozkaz zhotovil J. Ch. Müller v 8 listech a kterou ryl J. B. Hofmann v Norimberce, napočetl Keyssler na Moravě hrazených měst pouze 39, městeček a městysů 200, vesnic ne více než 2400, při čemž prý do počtu vesnic zahrnul všecky samoty, kostely osaměle stojící, kaple a hostince, jichž je prý mnoho.

O Slezsku uvádí dále Henelia (Silesiographia ? 7.), že je tam as 4761 vesnic, což Fibiger zvětšil na 6000; ale žádný tento počet není správný; vždyť Sasko je prý větší a lidnatější než Slezsko a nemá přec tolik vesnic.

První místo, kam v Čechách přišel, byl Pfauendorf, kde si prohlédl oboru hraběte ze Sintzendorffu. V Německém Brodě podrobili čeští celníci zavazadla prohlídce. Na cestě do Jeníkova upoutal Keysslera krásný výhled do okolního kraje s rovinami do dáli se táhnoucími, kde rozseto je 50 až 70 městeček a vesnic. V Čáslavi připomíná rozlehlé tržiště; další cesta až do Ouvalu byla nerovná a nepohodlná.

Všude na cestě chválí si Keyssler hojný výběr jídel a zaznamenává, že bylo lze dostati v Čáslavi kachny, kapouny, bažanty, koroptve a zajíce. Za to však noclehy byly nepohodlné, musili spáti na slámě a jen nějakou poduškou se uspokojiti. Ve statcích však mají za kamny zvláštní vyzděné místo, kam se chodí po úzkých kamenných schodech jako do kurnika a které je teplým koutkem ku spaní — dobře známá „pec".

Pak zase obrací se ? celkovému obrazu Čech a načrtává jej v hrubých, zběžných a kusých rysech. Zaznamenává všeobecně velikou lidnatost Čech a zmiňuje se o pořekadle v Německu běžném, totiž o tom, že říká Němec divě se něčemu, že je mu to jako české vsi (es komme ihm wie Böhmische Dörfer vor), a podává dva toho výklady: buď od husitských válek v Čechách tolik neobyčejného v Německu se vyprávělo, že vše dobrodružné a podivné ? Čechám se připínalo, neb odtud, že