nice ublížiti nemohla. Někteří lidé vydávají to za věc přirozenou, odvolávajíce sena kamzíky, jeleny a jinou zvěř; ježto v ten čas, když jisíé byliny neb ovoce jedí, na dva nebo tři dni se zamrazí, a žádnou ranou z ručnice poraniti se nemohou. Z toho pošla jiná pošetilost, totiž, že prý každý, kdož při sobě kamzíkovou kuličku nosí, přede vší ranou bezpečen jest. Z čeho ale pozůstávají ty kamzíkové kuličky? Já vám to tajemství vyložím. Jsou kuličky z chlupů, jenž se někdy v žaludku kamzíků nacházejí. Kamzíci žerou rádi jistou bylinu a kořínky její, kterých ale velmi těžce zažívají; a poněvadž kamzíci rádi líží, dostanou se chlupové do jejich žalúdka, kdež se s nezažitým pokrmem splétají, a tvrdé kuličky pojdou, které kamzíkové kuličky nazývají. Jaká ale jest tu přirozená příčina, jaké spojení mezi příčinou a oučinkem, že by ten, kdož takovou kuličku při sobě nosí, přede vším poraněním bezpečen byl? Jen si pomyslete, čeho _k- tomu potřebí jest, aby zvířecí tělo, které z tolika tekutých částek pozůstává, tak pevné bylo, aby ho žádná koule neprorazila? Ihned tomu porozumíte, že nemožné jest, aby požívání jakési byliny nebo kulička, kterou při sobě nosíme, takový oučinek způsobiti mohla; kdyby to možné bylo, tedy by lidské tělo jako ocel a kamení ztvrdnouti musilo; a kdyby pak tak tvrdé bylo, nemožné bylo by člověku živu býti, protože by v něm krev obíhati nemohla, a obíhání krve jest ? živobytí nevyhnutelně potřebné. Ti lidé, o nichž povídají, že sami na sobě toho zkoušeti a kouli z ručnice bez ublížení na sebe stříleti dali, lidi přítomné svým uměním omámili. To děje se takto: Udělají se kuličky z teničkého skla a naplní se rtutí. Vyhlížejí pak a jsou rovněž tak těžké jako olověné a žádný jich tak snadno nerozezná. Když se tedy ručnice takovou kulkou nabije, roztluče se štemflikem při nabíjení a tak žádného oučinku způsobiti nemůže!

Figláři (Taschenspieler) mají ? tomu cíli a konci bambitky, do kterých jinou hlaveň z tenkého kovu vstrčí, vlastní hlaveň nabijí dříve prachem, pak nastrčí tenkou, dají pak některému diváku prachem a kulkou ostře nabiti, pak provozují všeliké kejklířství, tenkou hlaveň vytáhnou a dají na se střeliti. Kdo to neví, vyvaluje oči, obdivuje figláře a umřel by na to, že se před ranou bezpečným učiniti může. (Pokračování.)

Do kapitoly o praktických důsledcích studia národopisného náleží též užívání lidových krojů při slavnostních příležitostech. Není snad od místa, když tu připojíme trochu vzpomínek o tomto thematu, jež sice nenáleží v obor přísné vědy, kteréž však nicméně patří pod