Vácslava Frant. Kozmanecia lidové hry z let 1644 -1646.

Ve Strah. rkp. na str. 464—486. Přídavek u dvou čelních osob jednajících „diškantista" a „altista" zdá se poukazovati k tomu, že máme před sebou dokonce text — zpěvohry. Bohužel, že o obsahu jejím nelze nic chvályhodného říci. Opět jen táž útěcha: kultúrnohistorická cena některých částí — nic více! Začátek zní jako hrubá karrikatura řevnivosti mezi šlechtici co do stupně urozenosti. Monolog zkušené vojačky jest v nejedná příčině zajímavý: na př. jak snadno prý dají se šiditi sediaci čeští; jinak však prý v uhrách!

Intermedium kratochvilné o krobiáních o urozenost se nesnadnících a na vojnu, též na posvícení, ano i ? ženění se strojících, ? ?,

kterak z nich kdo prve svou ženu miloval a jí sobě vážil, tato hra

oznamuje:

Osob rozmlouvajících jest pět: 1. C i p 1 í k, diškantista. 2. Vo-

s pá lek, altista. 3. Koťuha Pavel. 4. Pazák Vašek. 5. Far-

k a š k a, vojačka.

C i p 1 í k. Kdo jsi rozumný, zasměj se, kdo jsi famfarum, hněvej se! já Ciplík věru nedbám nic, byť vás bylo třebas tisíc, protože jsem uro-zenej, velmi vysoce zplozenej.

Vospálek Jirka. Hned jsem řek, že naše cesta nebude do Turek jista, že se budeme vaditi, na té cestě hadrovati.

Ciplík. Proč bychom se hadrovali, mezi sebou se vadili ? Poněvadž jsme sobě rovni, máme býti také svorní.

Vospálek Jirka. I dobře, Ciplíku, zpíváš než že nechutnou notu máš, ve svornosti prorokuješ a v rodu se vyvyšuješ. Pravíš, že jsi urozenej, cos kdes vysoce zplozenej. Tu hned jakoby nás tupil a sebe v rodu velebil. Ještě jsme nepočali jít, a juž chceš, coby předním být!

Ciplík. Ale nechci, než hájím se a v svém rodu zastávám se, neb mi má matka pravila, že mne na věži zrodila vysoko na dvaceti mil.

Vospálek Jirka. I žes se tou lží neudávil!

Ciplík. A když se můj votec ženil, já taky na veselí byl: strojil veselí i krtiny, to obé jedné hodiny, neb máti má, než se vdala, tři nás syny živé měla. Pamatuji to jako dnes, že jsem seděl u kamen kdes, když měl veselí i krtiny, že jsem tu byl té hodiny.

Vospálek Jirka. Nech ti se kat rodu rovná, jakž povídáš, toť jest jiná! Věřím juž, žes urozenej, velmi vysoce zplozenej. Máš lepší než kat poctivost, ó bodejž v ní hrubičkej vzrost!