tamto stojí! Tuším, se čepí či strojí. Učiním k ní řeč uctivě, nějak po mestskú poctivě, ne jako sedlák ničemný, anebo chrapoun necvičný. (Tu jdou ? ní a namlouvají jí Ciplíkovi.)

Koťuha. Polnáhej ti Bůh, Farkaško, nás všech upřímná miluško! Ale, chceš-li se pak vdáti, kázal se tě Ciplík ptáti, že by tě ? sobě ihned vzal, za manželku věrnou pojal. Nu, nu, bláznice, pověz nám : přeješ-li mu i také nám? však se tě uctivě ptáme, nebo tě, že's dobrá, známe.

Farkaška. Nejprve vás ? sobě vítám, protože jste dobří, vás znám Kdo chce co mít, nechť sám mluví, co mu potřeba, vysloví. Potom, když já řeč uslyším, co učiním, také povím. Skrze trouby namlouvání ne-přicházívá ? skonání.

Koťuha. Jun ty, blázne, ženichu, nekrč se co v kožichu. Mluv ? ní a ji si namlouvej, co máš na srdci, přednášej. Však slyšíš, že to chce míti, abys hleděl sám mluviti, než mluv pěkně a uctivě, aby to bylo poctivě.

Ciplík. A — — já umím mluvit, Farkaško, chceš-li pak má být? Pověz, pověz, prosím tebe, ó má milá, vem mě sobě! Věř mi toho, že jsem silnej, však sem taky synek mestskej. Nu, nu, mrcho, pověz, chceš-li, dokud by ti neodešli.

Farkaška. Co já míním udělati, chci vám zas odpověď dáti, ale teprv zítra, dnes nic. Není ta má řeč z žádných plic. Přiďte zejtra ke mně zase všickni vy o tomto čase. Zůvi vás na posvícení dne zítřejšího bez prodlení.

Ciplík. Och, děkuji, má Farkaško, má milá, milá kuchařko, ale jakž toho dne dočkám? Ale juž ňák předce přečkám! Nu, vy, moji ná-mluvcové, svodníci a výmluvcové, poďme do krčmy na pivo, zvláště ty habre Koťuho! Ty jsi můj, ale on taky, znám vás dobře lesní ptáky. Nu, pojďme, piva vám koupím, s vámi se se všemi loučím.

Finis. Composuit. W. F. K. Cz. 1646.

Kupec Šimon Jakubův z Litomyšle vezl na jaře r. 1559 po Labi na lodi zboží do Němec. V Litoměřicích i ve Svádově ohlásil, že veze 18 sudů uherských švestek a 8 korců jalovce, zaplatil z toho clo a dostal se šťastně až do Děčína. Ku břehu přistál ve středu v den Nalezení sv. Kříže, t. j. 3. května, a došel ihned ? celníkovi, jemuž ohlásil totéž co dříve a žádal za ustanovení poplatku, aby mohl nepro-