Na konec udává, že Praha má 100 kostelů a skoro tolikéž klášterů. Při své rozlehlosti má město poměrně málo obyvatelů, počítá: 50.000 židů a 70.000 křesťanu. Rozkvětu obchodu překáží nesplavnost Vltavy a její mělkost. Nad to je nad kamenným mostem jez a teprve pod mostem je splavná, avšak jen pro vory.

V dopise z Drážďan líčí pak další cestu svou z Prahy a poznamenává, že u Lovosic dostali se na špatné a kamenité cesty, které byly tím nebezpečnější, čím srázněji spadá pohoří ku hladině Vltavy. V Ústí pil silné sladké víno zvané „Poszkalzky", jehož na městské vinici pěstují jen as na 30'—40 věder ročně a které je vždy kalné a přes rok nevydrží. Z Ustí do Petrovic (Peterswaldu) byla cesta nescnůdná, a půl hodiny dále překročili naši pocestní hranice české a za nedlouho dospěli do Drážďan.

Jesuitská kollej u mostu s kostelem sv. Klimenta, odkud Klementinskou sluje, je největší kollejí Jesuitskou po kollejích v G-oě a Lisabone a žije v ní 210 otců. Vedle toho mají Jesuité ještě kollej na Novém Městě a na Malé Straně dům pro novice, konvikt a dva semináře, tak že je jich celkem v Praze přes tři sta. Školy Jesuitské plny jsou žáků, na kolleji Klementinské ve 12 třídách 1800, na Malé Straně 500 a na Novém Městě 400 žák"ů.

V bibliotéce Klementinské zajímal ho veliký světlý sál s pěknými galeriemi a jiným pohodlím. V „cubiculum mathematicum" před osmi lety založeném viděl velikou sphaeram armillarem, která dle systému Tychova de Brahe naznačovala běh nebes, a veliký Tychonův sextant-Také perpetuum mobile s obíhajícími koulemi mu ukázali, různé hodinové stroje, temné komory a jiné optické umělůstky, jako dvě parabolicky broušená zrcadla, pomocí jichž lze zapáliti hořlavý předmět v ohnisku jednoho zrcadla umístěný, jestliže do ohniska druhého zrcadla od prvního 32 stopy vzdáleného se postaví žhoucí nějaký předmět, —¦ vynález to Jesuitu. R. 1728 opakoval pokus ten du Fay v Academie des Sciences v Paří ži ještě úspěšněji se dvěma zrcadly sférickými. Z observatoře na věži ? ementinské kolleje je krásný pohled na město a na vrcholu věže nese Atlas na mohutných ramenou veliký a pěkně propracovaný globus nebeský.

Ve chrámě Týnském viděl Keyssler náhrobek Tychona de Brahe, popisuje jej obšírně, připojuje k tomu podle Huetia stručný jeho životopis a vypravuje o způsobu jeho smrti v Praze. Diví se, že Gassendus ve „Vita Tychonis de Brahe" nečiní ani zmínky o tomto pražském jeho náhrobku.

O kostele sv. Kříže poznamenává, že je pěkně stavěn a mnohými mramorovými sloupy ozdoben, má krásnou kopuli a dobré obrazy.

V kostele na Karlově viděl svaté schody z červeného mramoru, hlavní oltář zajímal ho rezbárskou svou výzdobou, avšak nelíbilo se mu, že po zdech chrámu visely všelijaké obrázky, cáry a rozedrané částky oděvu jako dary záslibné, což prý chrámu ozdobou nebylo.