pravovati, pak se nakouřiti a nové šaty obléci a dny přípravy tak zříditi, aby se ve čtvrtek skončily. Potom má v noci na samotné místo, polo-'žené ? východu, jíti, -novy stůl kobercem přikrýti, ? němu stolice a na něj tři voskové svíce v nových svícnech postaviti, pak novým z páva pérem, novým nožíčkem řezaným a zvláště připraveným ingoustem jména duchů napsati, které míti chce, a pak říci: »O Bože, Tetragrammaton Adonai! Já N., stvoření Tvé, prosím Tebe skrze Ježíše, abych tuto svou žádost v štěstí, skrze tvou milost a s těmito duchy bez zlého zvěděl, mocí Tvé mocnosti, Pane Sabaoth, Pane všech Pánů. Amen.« Po té modlitbě má tím zvonem začít zvoniti a říkati: »Ty duchu N., žádám skrze tuto svou žádost a tato jména Vaše, byste se mi v tom okamžení ukázali.« To se po třikrát řekne, a třikrát tři na zvon dané rány mají duchy pohnouti, aby přišli. Když přijdou, má jim místa ? sezení ukázati a každého jménem jmenovati a říci: »Já N. žádám od Tebe, duchu N., abys mi pověděl a předznamenal, jakož v tvé moci jest, a ty můžeš vše jmenovati, co chceš. To žádám skrze svatá jména Boží: Tetragrammaton, Adonai, Ježíš.« Když pak jim ten zvláště připravený ingoust, nové péro a papír podáme, zaznamenají všecko, co žádáme. Pak se mají jména duchů mlékem smazati a říci: »Odejděte vy, dobří duchové, ve jménu Stvořitele a když vás ve jménu jeho skrze tento skutek povolám, stůjte mi na každý krok-a buďte mne poslušní ve jménu Svaté Trojice. Amen.«

Aratron má prý se jmenovati duch Hladoleta, Phalog Smrtonoše, Och slunce, Hajith Krasopaní, Oplyel Dobropána, Phuel měsíce. Dnové, v nichžto se povolati mohou, jest čtvrtek a neděle, také středa, když měsíce přibývá. Tito duchové planet mají prý mezi jinými nejmocnější býti. Jsou-li nám přízniví, nepotřebujeme jiných duchů. Skrze ně můžeme také zvěděti, jak, kdy a kde i samé anděly citovati můžeme. Když duchů příliš dlouho nezdržujeme a jim obtížní nejsme, přijdou opět v každém čase. Ale kdo bude tomu věřiti ? Kdo nenahlíží pošetilosti toho švastání ? Kdo z takového počínání věštícího blázna nepozná?

Zaklínač duchů vede společnost do světnice, která černě potažena jest, uprostřed jest černě zastřený oltář, na němž dvě světla hoří, umrlčí hlavy a hnáty semotam leží. Těmi neočekávanými přípravami diváci hned s počátku strach a hrůzu pociťují. Potom udělá okolo oltáře kolo a žádá přítomných, aby nemluvili, aniž do kola vešli, sic by jim duch krk zakroutil. Na to počne nesrozumitedmá slova říkati, což prý zaklínání jest, a kadí kořením vonným. Najednou zhasnou světla, povstane hřmot, a vznášející se duch ukáže se nad oltářem. Zaklínač sekne mečem svým prostředkem ducha, ale neporaní ho, on však přehrozně úpěje. Zaklínač předkládá duchu rozličné otázky, na které dutým a strašným hlasem odpovídá. Najednou povstane nový hřmot a duch zmizí. Všecka příprava jest chytře ukryta, takže ani ten nejostrovtipnější tajemství toho odkrýti nemůže a ten nejsmělejší se- zarazí. Kouzelná lucerna, kteréž ? dílu svému potřebuje, proto se tak nazývá a.jest tatáž, níž se vidění na stěně provozují. Poněvadž světnice černě vyložena jest, nemůže se kouře z lucerny