ve jménu f Otce, i f Syna, i Ducha f svatého a svatá Maria učiň svou přímluvou, abychom bohati byli a vší blaženosti požívali. Jak v pravdě Kristu Jsi sloužil a od něho pokřtěn byl a pohanského krále a nesčíslné jiné na víru křesťanskou obrátil, a Bůh tělo a duši Tobě dal: pomoz a přines dobré ryzí zlato, berné peníze, skrze Boha f Otce, Syna f a Ducha f svatého. Amen.« Po skončené modlitbě pokropil jeden ještě jednou čtyry zdi, poručil čtyřem osobám kladivy křížem znamenanými třikrát na 4 zdi uhoditi a po druhé a po třetí opakovati. Najednou rozsula se jedna zeď. Ouzkost je napadla, všickni tam odtud utekli. Z lásky ? zlatu zůstali státi, zpamatovali se, obrátivše se hledali a nic nenalezli. — Nejlepší dobývání peněz jest šetrnost a pilnost, opatrování svých věcí a svědomité plnění stavu povinností. —

Oučinek tíže těl spatřujeme navirguli, o kterém si někteří lidé nevím co myslí. Virgule nebo kouzedlný prut jest větvička s dvěma od sebe stojícími ratolestmi, kterýž se od pověrečných lidí v jistý Čas a hodinu s breptáním jistých slov s lísky uřízne a který prý, když se ním o zemi udeří, všecky skryté věci vyjeví, zvláště zakopané poklady. Má-li výstřelek aneb mládí lískové dvě ratolesti po straně, kterým na stromě vidličky říkáme, tedy se nad tím místem uřízne, kde ty ratolesti vyrůstají; a vyrostly-li ty vidličky k východu slunce, tím prospěšnější jest takový prut. Vidličky i z každého jiného ? tomu se hodí; někteří dělají je z drátu, z papíru a z flšpanú. Pošetilí kopači pokladů jistí, že se v noci sv. Jana mezi 11. a 12. hodinou uříznouti musejí a při tom ? větvičce ve jménu Nej-světější Trojice mluviti. Ten prut má tu moc, že na žádost takového koúzedlníka rudní doly vyjeví, zakopané poklady, vrahy a zloděje. Prut tluče tím jistěji, když se při tom první kapitolu sv. Jana: Na počátku bylo slovo atd. modlíme; nebo slova žalmu: Prut Tvůj a hůl Tvá, toť mne potěšuje, XXIII. 4.

Ačkoli ten prut ze všeho dříví dělati se dá, musí předce dřevo ? kovu podle stejnosti přirozených dílů se voliti, u příkladu lísku ? stříbru, dub ? mědi, jedli ? olovu, cejnu, železu, oceli a zlatu. Z vrb a lísek mají prý nejlepší býti a na všecky kovy ukazovati. Virgule z drátu ä fišpanu dají se ohýbati, a jsou koží potažené a nití otočené. Udeřený tím prutem vyjeví také prameny vod, mezníky, poblouzený dobytek, neznámé cesty a stezky, a dá náležitou odpověď na otázku. Jeden pravil, že skrze virguli zví, zdali někdo živ neb mrtev, zdráv neb nemocný, je-li žena těhotná, nosí-li syna neb dceru, kdy kdo narozen, jak vysoko slunce od země, je-li řeč pravdivá, jsou-li na planetách lidé, je-li nepřítel blízko nebo daleko, a kde v moři potopené zboží leží. Jiný pravil, páry kovů prorážejí skrz kořeny lísky, spojují se s větvemi a listy. Poněvadž stažené páry těžké jsou a z země vystupující páry skrze přitahovací moc, kterou těla z jedné hmotnosti ? sobě jeví a s nimi se spojují: tedy virgule jsou těžší a musejí se skloniti. Třetí přirovnává udeření virguli ? pohybování jehly magnetové. Tak jako se tato točí, když ? ní železo přidržíme: tak má líska moc přirozenou ? kovům se kloniti a bitím svým na jevo dávati, kde kov v zemi leží. Čtvrtý praví: prut bije, že má moc něco